Článek
Na ledě jste si vychutnal poslední vteřiny vítězného finále turnaje, jak jste to prožíval?
Chtěl jsem tam být do konce, doufal jsem, že mě tři vteřiny před koncem nevystřídají. (smích)
Moc času na oslavy ale asi nebude.
To ne, hned večer nebo ráno letíme do Čerepovce. Pak si ale asi nějakou oslavu uděláme.
Jak moc prestižně brala turnaj Kazaň? Rusové už ho vyhráli potřetí...
Brali to hodně prestižně. Když jsme porazili v prvním zápase Färjestad, kluci byli v kabině úplně nadšení. Lezli po sobě, objímali se, brečeli dojetím. Bylo to divný...
Kazani při finále fandil vyprodaný Ledový palác v Petrohradu. Dovedete si představit, že by to takhle vypadalo v Česku?
Zrovna jsem si říkal, že kdyby hrál v Praze třeba Zlín, jestli by vůbec někdo nepřišel. Ale tady nehrála Kazaň, ale Rusové, oni jsou nacionalisti.
Jak vůbec hodnotíte první měsíce v Rusku?
Kazaň je hodně dobré město, máme super bydlení kousek od haly, takže si nemám na co stěžovat.
Jak často za vámi jezdí přítelkyně Eva?
Dojíždí. Vždycky tak na dva týdny, pak je měsíc doma. My jezdíme na tři čtyři dny na zápasy, tak co ona by dělala sama v Kazani? Rusky neumí, žádnou kamarádku tam nemá, to by byla pro ní otrava...
Takže váš triumf v turnaji neviděla.
To ne, ale sledovala to, asi na teletextu. I naši se určitě nehnuli od televize.
Na ruský styl hokeje už jste si zvykl?
Ne. Pořád s tím bojuju, je to o dost jiné, ale musím se to naučit.
Co vám dělá největší problémy?
Oni pořád hrají jeden na jednoho, osobní obranu, nepředávají si hráče, vůbec spolu komunikují mnohem méně, než v Česku.
Hraje se v Rusku i defenzivněji?
Určitě. Člověk musí být pořád vzadu a když začnu útočit, tak hned na střídačce dostanu nálož od trenéra, co jako dělám. To je pro mě docela ubíjející, když se nemůžu hnout za půlku.
Ale ve finále turnaje jste si jeden ofenzivní výlet dovolil. Dostal jste vynadáno?
Právě, že ne! Čekal jsem, že dostanu, ale nic. Asi si toho trenér nevšiml. (smích)
Ale přesilovky nehrajete tolik, jak jste byl zvyklý ve Slavii.
No, já je nehraju vůbec, což se samozřejmě projevuje i na mých kanadských bodech. Chodí na ně první dvě lajny, které je hrají výborně. Oni tady vloni vyhráli titul, tak se na začátku řeklo, že je budou hrát oni a já, že jsem cizinec.
Neříkal jste si pak, proč vás tedy vlastně kupovali?
Taky jsem se na to párkrát ptal...
I vedení?
Ne, jen sám sebe. Ale teď už se tím nezaobírám, tady na turnaji jsem hrál docela dost.
Dovedete si představit návrat do reprezentace pod trenérem Hadamczikem? Způsob vašeho vyřazení z týmu před mistrovstvím světa jste mu přes média dost vyčítal.
Já jsem nikdy neřekl, že bych pod ním nehrál. Hrál bych, ale moc to nevypadá. Mrzí mě to, ale co jsem řekl, platí a nebudu něco odvolávat jen proto, abych si zahrál za nároďák.
