Článek
Co nakonec rozhodlo, že jdete do vedoucího týmu ruské superligy?
Nikde v Evropě jsem v životě nehrál. Čeká mě tam tvrdý boj o titul. To je jediná věc, kterou Rusové berou a tahle výzva je pro mě opravdu veliká. Tak skvělý tým by se neměl odmítat. Navíc zahraniční gólmani by od příštího ročníku v Rusku neměli vůbec působit. Takže je to asi poslední šance zachytat si tam.
Bylo těžké rozloučit se v Liberci v průběhu rozehrané sezóny?
V profesionálním hokeji není odchod do zahraničí ničím neobvyklým a já jsem jen jeden z řady hráčů, kteří to podstoupí.
Co rodina, ta neprotestovala?
Právě kvůli rodině to bylo nejtěžší rozhodování v mém životě. Nejsem sice ještě stařec, ale za ty tři roky, co jsem v Liberci, už jsem si zvykl být doma s manželkou a s dětmi. Nabídky ale občas přicházely a v poslední době jsem nad nimi začal přemýšlet.
Na začátku sezóny se mluvilo i o vašem návratu do NHL, bylo to aktuální?
V létě už jsem byl vážně dost nahlodanej, ale klub vám neřeknu. Nedopadlo to, takže se to nehodí. Ale tušil jsem, že se něco může přihodit. Bavili jsme se s agentem, že když najdu druhou mízu, tak to ještě zkusím.
Neděsí vás týdny, které v Rusku teď prožijete bez ženy a obou dcer?
Uklidňuje mě, že do konce roku je ještě reprezentační přestávka a pak přijde Spengler cup v Davosu, kam pojedeme s Ufou a kde budu společně s rodinou. Co se stane po Novém roce, to uvidíme.
V neděli jste si ve Finsku zachytal proti Rusům, kteří měli v bráně dosavadní jedničku vašeho nového klubu Jeremenka. Jaké to bylo?
(Pousměje se) Ti si to tam házeli, že jsem ani nepostřehl, kdo mi dal góly… Po zápase se na mě ale hráči z Ufy smáli a těšili se, že se brzy uvidíme. To mě překvapilo a taky potěšilo.
Probíral jste už s trenérem Michaljovem, jaké na vás bude mít nároky?
Ještě ne. Všechno šlo přes Vláďu Vůjtka, který mi to v Rusku domlouval.
Liberec má ambiciózní tým. Myslíte, že tlak, který na vás bude v Ufě, může být srovnatelný?
Snad to bude podobné. Každý sportovec je rád, když může hrát v takovém mužstvu.
Takže konkurence vás nechává klidným?
Jsou tam gólmani Jeremenko a Tarasov. Ten je ale dlouhodobě zraněný, to je taky důvod, proč mě angažovali. Chci se rychle aklimatizovat a podávat stabilní výkony. Když za mě dali takové peníze, šanci určitě mám.
Je váš kontrakt porovnatelný s tím, co jste měl třeba v zámoří?
Je to na půl sezóny, ale asi by se to srovnat dalo. V Americe všichni vědí, kolik kdo bere. Tam není problém mluvit o penězích, ale v Evropě na to lidi moc připravení nejsou.
Rusové váš příchod hned zveřejnili, ale vám se do vysvětlování moc nechtělo, proč?
Po zkušenosti z léta jsme to chtěli oznámit, až to bude definitivně podepsané. Kdybych nebyl na akci nároďáku, tak jsme to zveřejnili daleko dřív, jenže já tam chtěl mít klid. Do Finska jsem ale jako hráč Ufy ještě nejel.
V Ufě budete s Blaťákem, Mikeskou a Philippem čtyři Češi, jaké od nich máte reference?
Všechno funguje na nejvyšší úrovni, jaká v Rusku může být. Tyhle faktory jsou důležité v rozhodování, jestli tam po Novém roce přivezu rodinu. Já jsem na manželce a dětech závislý.
Tam vás ale čeká pobyt na proslulé báze.
To jsou věci, které znám jen z novin a z vyprávění. Snad to nějak přežiju.
A co ruština, spoléháte se na české spoluhráče, že v případě potřeby pomohou?
Česko-ruský slovník mám každopádně s sebou.
Ve středu hraje Ufa v Novosibirsku, to už byste měl chytat?
To netuším. Zatím vím jen to, že do Ufy přiletím v úterý ve čtyři ráno a pak půjdu na trénink.
Až se po operaci kolena uzdraví Bělorus Kolcov, bude v kádru Ufy pět cizinců a nastoupit mohou jen čtyři. Takže je možné, že někoho z Čechů vyšoupnete na tribunu.
Zatím to nehrozí. Jen aby nevyšoupli kluci mě…
