Článek
Jeho spolupráce s klubem v rodném městě však bude probíhat převážně na dálku, i nadále totiž plánuje žít ve Spojených státech, kde se usadil. "Mám zde manželku a malé děti. Do Chabarovsku budu létat tak pětkrát, šestkrát do roka. Jak to budou určitě povinnosti vyžadovat. Mojí prioritou je stabilizovat hokej v Chabarovsku a dostat jej na patřičnou úroveň," přál si v rozhovoru pro ruský server gazeta.ru.
Jeho tým je však momentálně až na osmnáctém místě dvacetičlenné soutěže a na šestnáctou příčku zaručující play-off ztrácí čtyři body. "Pořád máme šanci se do play-off dostat a určitě je to i v silách našeho kádru. Postup Chabarovsku do play-off by byl obrovským úspěchem pro celou oblast," vykládá o týmu, jenž se nachází až daleko na východě Ruska.
O trénování moc nestojí
Někteří bývalí ruští hokejisté z NHL se po konci aktivní klariéry vrhli na trénování, například Sergej Němčinov u juniorské sborné, nebo Andrej Nazarov v Čeljabinsku. To ovšem není nic pro Mogilného. "Osobně mne trénování nijak neláká. Dělá mi radost, když mohu ve volném čase jen tak vyjet na led. Něco jiného je ovšem práce s dětmi, to by mě bavilo," přiznává.
Na led chodí často, i když jej nepřestaly sužovat bolesti zad, kvůli kterým v roce 2006 definitivně ukončil kariéru. "Ty bolesti už asi nikdy pořádně nepřestanou, ale pořád si ještě zahraju hokej alespoň na rekreační úrovni. Zatímco dřív jsem však hrál hlavně pro medaile a trofeje, dnes chodím na led spíš proto, abych si s kamarády jen tak popovídal. I v Chabarovsku už jsem byl hrát s klukama, co je znám od dětství. Bylo to jako vrátit se o několik let zpátky v čase," vykládal nadšeně.
Alexander Mogilnyj byl jednou z prvních ruských hvězd v zámoří a v 90. letech patřil k nejlepším pravým křídlům celé NHL. Během sezóny 1992/93 dokázal v 77 zápasech za Buffalo nastřílet 76 branek a poté se mu dařilo i ve Vancouveru, kde se setkal s dalším famózním spoluhráčem z juniorské sborné Pavlem Bure. Vysokou výkonnost si udržoval i v New Jersey a Torontu, ale stále častěji jej omezovaly časté potíže se zády. Je jedním z mála hráčů, ktěří během své aktivní kariéry dokázali vyhrát mistrovství světa, olympijské hry, i Stanleyův pohár.
