Článek
„Beru ruskou štaci jako novou šanci a jsem rád, že mi v klubu vyšli vstříc. Možnost mého odchodu do ciziny se řešila už před touto sezónou a manažer Kusý tak nějak počítal, že letos bych to chtěl zkusit, když ta nabídka zase přišla,“ přibližuje Rolinek.
Od bývalého i nového spoluhráče Jaroslava Kudrny už zjišťoval, co ho čeká. „Jsme docela často v kontaktu, znají se i naše rodiny. Něco jsme probírali i s dalším pardubickým hráčem Michalem Mikeskou, který válí v Ufě. Stejně ale všechno bude záležet na mně, jak budu hrát,“ tuší jeden ze čtyř českých krajánků v aktuální sestavě Metallurgu.
Připravuje se na tlak
K Markovi s Kudrnou, kteří tam budou kroutit již třetí rok, přibyl vedle Rolinka i obránce Pilař. „Je fajn, že tam potkám krajany, na to se těším. Na druhou stranu je mi ale jasné, že když se nebude dařit, tak to bude hlavně na nás. Musíme být připraveni na velký tlak. U Rusů nikdy nevíte. Můžou mi roztrhat smlouvu, ještě než se tam ukážu.“
Na začátku října se má Magnitogorsk utkat o nově vzniklý Victoria cup s newyorskými Rangers. „Rád bych se toho zápasu v Metallurgu dožil,“ míní s úsměvem.
Už si pořídil slovník i učebnici ruštiny, aby v Magnitogorsku rychle překonal komunikační bariéru. „Čeští spoluhráči mi sice zpočátku jistě budou překládat, ale nechtěl bych na nich být závislý,“ říká Rolinek, jenž při reprezentačních akcích může využít jako učitele spolubydlícího na pokoji Petra Čáslavu působícího v Čerepovci. „Nemám co oživovat z mládí, povinná ruština skončila ve škole přesně přede mnou. S azbukou začínám úplně od začátku.“
