Rubriky:

Evropské ligy

Čeští hokejisté v Magnitogorsku drží spolu

9. října 2004 16:07 - PRAHA/MAGNITOGORSK

Nejsilnější českou hokejovou enklávou v ruské lize je nyní Magnitogorsk. Klub od Uralu má ve svém středu gólmana Romana Málka, útočníka Petra Sýkoru a obránce Martina Čecha, nad jejichž výkony navíc bdí trenér Marek Sýkora.

 

ČTK/Michal Doležal

Půlmiliónové ruské město se zapsalo do povědomí gigantickými železárnami, ale v devadesátých letech místní hokejový klub udělal terno i na evropské scéně. Ambice se nezměnily. V minulém ročníku byl Metalurg jedno vítězství od ligového titulu, tři Češi v sestavě mají nyní klubu pomoci úspěch minimálně zopakovat.

M. Čech už je v týmu mazák, kroutí druhou sezónu, ale Málek s P. Sýkorou jsou v místní lize nováčky. První zkušenosti ale už mají. "Oproti Americe se všichni chtějí prosadit technicky a skoro se nehraje do těla. Pak někoho trochu trefím a hned jdu ven," líčil P. Sýkora, který šel v posledním duelu s Kazaní za katr dvakrát. "Hokejisté jsou ale individuálně vynikající."

Raději bydlí v hotelu

Po příjezdu do Magnitogorsku však odchovanec plzeňského hokeje zvyklý na milionářský život v Anaheimu tamní realitu příliš nechápal. "Byl to docela šok.Chtěli mě ubytovat na místě, kde jsem se fakticky docela bál. Pak jsme se ale domluvili se Sergejem Gončarem a šli bydlet do hotelu, kde se můžu v klidu najíst v restauraci a mít trochu klidu," vykládal P. Sýkora.

Trochu závidět tak mohl Málkovi s Čechem, kteří dokonce bydlí v jednom domě. "Je to takový panelák, kde je asi devatenáct bytů. Máme tam k dispozici vše, co potřebujeme," popisuje Čech.

"Dole hlídají vstup bábušky. U nich si můžu, když jsem doma sám, vyprat a vyžehlit," říkal zase Málek, jenž nyní při zápasech pouze vysedává na střídačce. "Konkurent Malkov chytá dobře a jako člověk je v pohodě. Teď to bude znít divně, ale čekám, až prohrajeme. Pak je šance se do branky vrátit," směje se Málek.

Málek očekává přírůstek do rodiny

Málek se zatím může těšit ze společnosti manželky a syna. "Za měsíc ale odletí zpět do Čech, protože čekáme další přírůstek do rodiny. Už nám dokonce řekli, co to bude, ale jelikož v případě Románka se doktoři spletli, tak si to nechám radši pro sebe. Sice nebudu u porodu, který má být v lednu, ale nedovedu si představit, že by žena šla do porodnice v Rusku," hrozil se gólman.

Příjemné starosti s otcovstvím má nyní také Čech, za nímž s půlroční dcerkou Viktorkou dorazila přítelkyně. Zanedlouho se ale obě zase vrací domů. "Musím to skousnout. Příjemné to není, ale pořád si říkám, že to ještě v Rusku vydržím, když mě malá zatím tolik nevnímá," říká 28letý bek, který jako všichni jeho čeští spoluhráči prošel plzeňskou zkušeností.

Pospolitost se českým hokejistům v Magnitogorsku vyplácí. "První jdeme do kabiny, po zápase vylézáme poslední. Pořád samé srandičky. Až nám spoluhráči v žertu říkají, že jsme jako cikáni," říká Čech. "Rusové jsou pořád zamlklí, jen koukají," přidává se Málek.

"Udělají, co musejí. Neexistuje, aby třeba po zápase na mě jeli blafáky. Rovnou do šatny a pryč." Na krajany nedá dopustit ani P. Sýkora. "Kdyby tu nebyli, tak nevím. Všichni mi strašně moc pomáhají, včetně kouče."

Báze neuniknou

Přesto ani protřelý vítěz Stanley cupu neunikne pověstné ruské báze, centra, kam jezdí mužstvo na soustředění před každým domácím utkáním. Když se to spojí s pětidenními tripy na duely venku, moc se doma neohřejí.

"Máme ale výhodu, že na jídlo a trénink jezdíme jinam," ujišťuje Čech. "Jenže kilometry okolo není vůbec nic, to je trochu depresivní pocit," připojuje se P. Sýkora. "Mluvil jsem s Jardou Bednářem z Omsku a tam museli na bázu i po prohraném zápase. Tohle nás naštěstí minulo," oddychne si Málek.

Marek Burkert, Právo

Zrušit