Článek
Jak jste trávil dva dny volna před přípravou na finále?
Tak nějak normálně. Odpočíval jsem.
Motorku jste nevytáhl?
To ne, teď by se to nehodilo, ještě bych si něco mohl udělat.
Takže vyjížďky necháváte až po sezóně?
Přesně tak. Já jsem spíš letní jezdec, na mě je ještě zima.
Pojďme k hokeji, za pár dní vás čeká vaše první extraligové finále. Už jste nažhavený?
Určitě, strašně se těším. Už proto, že jsem to nikdy nezažil.
Ve svém profilu na klubových stránkách máte uvedeno, že je vaším nejoblíbenějším extraligovým soupeřem Sparta. Proč?
No, říkal jsem to, ale nemyslel jsem v play-off. Snad to nebudu muset přehodnotit...
Jste jedním z mála pamětníků posledního souboje obou celků v play-off. Vybaví se vám něco z roku 2000, kde jste se Spartou ve čtvrtfinále prohráli 0:3?
To už je hodně dávno. Navíc, já neúspěchy rychle zapomínám.
To abyste zapomněl i na začátek sezóny, moc vám nevyšel. Byl jste z toho otrávený?
Otrávený bych neřekl, ale zklamaný určitě. Představoval jsem si to jinak.
Byly chvíle, kdy jste si říkal, že jste měl v Rusku raději zůstat?
To ne. I když... Samozřejmě, občas tam ta myšlenka skočila, ale já byl rozhodnutý se vrátit.
Patříte mezi nejlépe placené hráče extraligy, připomněl vám to někdo v úvodu sezóny?
V klubu ne. Já to registroval, jen když se asi dvakrát v novinách objevilo srovnání platů.
Ani fanoušci vám to nepřipomínali?
Nevybavuju si. Možná jo, ale já jsem vůči těmto věcem imunní.
V play-off jste teď nejproduktivnějším bekem, už se sebou můžete být spokojenější.
Docela jsem, i když bych rád, aby mi to tam víc padalo. Asi jsem namlsaný z Ruska, tam se mi střelecky dařilo víc.
Jste ale i druhý nejtrestanější hráč. Je v play-off těžké ovládat emoce?
Jasně, play-off je vypjatější. Ale ty tresty mi hodně naskákaly desítkami za osobní tresty.
Jako třeba v Budějovicích, kdy jste se zlobil po odpískání faulu. Televizní záběry vám přitom daly za pravdu...
To mě vytočilo dost. Rozhodčí tam kompenzovali předchozí rozhodnutí, snažili se to zachránit, a pak pískali takové nesmysly.
Při vaší tvrdé hře asi není jednoduché se srovnat s přísným trendem pískání.
Je to složitější, ale spíš mě štve, že kolikrát jdu do souboje a už rozhodčímu cuká ruka nahoru, aniž bych do toho šel nějak nedovoleně...
Ale bitkám se na rozdíl od minulosti vyhýbáte. I když měl váš gólman Lašák konflikty s budějovickými hráči, vy jste se držel.
Měl jsem pohovor s trenéry i vedením. Řekli mi, že nechtějí, abych tým zbytečně oslaboval.
Co by se muselo stát, abyste do bitky šel?
Musel by mě někdo praštit jako první. Nebo by musel nějak šeredně jít do našeho gólmana.
