Článek
„Jsem už v Čechách, takže si finále samozřejmě nenechám ujít, půjdu na oba zápasy v Pardubicích. Do Prahy ale asi nepojedu, tam je to hodně složité s lístky, i když možná mě ty první dva zápasy pohltí, že se tam zkusím dostat... Budu samozřejmě fandit Pardubicím, vím, o čem to finále je, není důležité, kdo hraje pěkný hokej, ale kdo vyhrává.
Jak to dopadne? Pardubice vyhrajou, je jedno, jestli ve čtvrtém, nebo sedmém zápase, prostě vyhrajou a hotovo. Mají super gólmana, od něhož to začíná, a pak čtyři vyrovnané pětky. Jak se říká, každý chvilku tahá pilku. První lajna Sýkora, Hlinka, Rolinek řádí celou sezónu, další tři se k nim přidávají a jsou schopni rozhodovat zápasy. Za klukama do kabiny nechodím, i když s Tomášem Rolinkem a Miroslavem Hlinkou jsem se viděl. Všichni teď potřebují soustředění, já jsem zase rád, že můžu být s rodinou.
Pardubice potvrzují, že mají dlouhodobě špičkový kádr, na každého přijde někdy svrab jako vloni na nás, kdy jsme hráli špatně. Dost mě to tehdy mrzelo, ale teď, když zase vidím tu euforii ve městě, tak se mi vybaví ta mistrovská atmosféra před dvěma lety.
Ale že bych litoval, že jsem odsud odešel do Ruska? To ne, určitě se kvůli tomu netluču do hlavy. Já jsem v Ufě spokojený, až na to, že nám nevyšlo play-off, kde jsme vypadli podle mě zbytečně. Ale já se vydal svou cestou, kluci jdou po svojí, třeba se zase naše cesty někdy setkají, kdo ví... Každopádně bych jim ten titul strašně přál, protože vím, co si můžou užít za radost.“
