Článek
Musíte z hlavy vyhánět myšlenku, že jako kapitán můžete v Pardubicích první zvednout nad hlavu mistrovský pohár?
Spíš před čtvrtým zápasem se všude kolem mluvilo o tom, že sérii skončíme. Očekávání bylo veliké a je dobře, že po výhře Pardubic euforie trochu utichla. Prospěly nám dva dny volna, odreagovali jsme se a teď jdeme do další finálové bitvy. Chceme uspět, to je samozřejmé, ale k radosti s pohárem je ještě daleko.
Není Sparta pod tlakem?
Určitě na tom nejsme hůř než Pardubice. Na stav série ale nesmíme koukat. K titulu nám stačí vyhrát jen jednou, i když soupeř se to bude snažit všemožně překazit, proto musíme hrát s maximálním soustředěním a snažit se eliminovat chyby.
Měl jste v tomto duchu nějaký proslov k týmu?
Všichni máme jeden cíl, to není potřeba zdůrazňovat. Kapitánské slovo není jen na mně, jsou tu další zkušení hráči, jako Vykoukal, Hlinka i Kratěna, ti mluví v kabině možná víc než já.
Máte dvě ceny pro nejslušnějšího hráče extraligy, umíte vůbec zvýšit hlas?
Někdy je potřeba zakřičet, jsme v týmu samí chlapi, takže s tím nemám problém. Trochu se učím jednat s rozhodčími, s céčkem na dresu je i tohle moje práce. Občas bych k nim měl štiplavou poznámku, ale vyplácí se mi slušnost. Vůbec se jako kapitán snažím být příkladem pro mužstvo na ledě i mimo něj. Když se daří, tak vše funguje jednodušeji, to platí nejen v hokeji, ale i v rodině.
Obstojíte v roli kapitána i doma?
To je ošidná otázka. Zatím možná jo, ale až dcery vyrostou, těžko se jako šéf udržím. Naštěstí starší dceři bude teprve pět a mladší Terezka slavila tento týden druhé narozeniny. Rozčilovat se doma moc nemusím, vyplácí se mi, že nejdřív počítám do tří a většinou už u dvojky se srovnají. Musím ocenit, že všechny tři moje holky, včetně manželky, mají pro mě pochopení.
Jak se vám během finále spí?
Dobře, žádné prášky nepotřebuji. Většinou usnu únavou, nebo mě uspí knížka. Mám jich rozečtených několik, volím většinou podle nálady. Teď jsem se i kvůli bráchovi, který žije v Norsku, začal učit tamní řeč.
