Článek
S Pardubicemi jste získal před dvěma lety titul, na jaře už jste proti nim se Znojmem neuspěl ve čtvrtfinále play-off. Jak moc potěšil vítězný gól do jejich sítě v prvním domácím utkání sezóny?
Určitě je to příjemné, měl jsem velkou motivaci. Jarešova přihrávka byla parádní, já se jen strachoval, abych odkrytou bránu neminul. Naštěstí to dobře dopadlo a po premiérové prohře v Litvínově jsme získali pro klid v týmu velice důležité tři body, zvláště když jsme úvodní třetinu odehráli hodně mizerně.
Byla v první přestávce za stavu 2:0 pro Pardubice v kabině bouřka?
Ani ne. Sami jsme moc dobře věděli, že musíme odhodit respekt a mnohem agresivněji se tlačit před hostující branku. Druhá a třetí třetina už byly úplně o něčem jiném. Cením si, že nás ani dvoubrankové manko nezlomilo a dokázali jsme zápas otočit. Hrozně důležité bylo, že se nám na konci druhé části podařilo okamžitě odpovědět na soupeřův gól a snížili jsme ještě před pauzou na 2:3.
Pardubičtí mají na marodce prvního gólmana Lašáka, mysleli jste na to?
Samozřejmě jsme o tom věděli. Na ledě to ale nebylo skoro vůbec poznat, Lašákův náhradník Koutský se překonával a řadu šancí zlikvidoval. Stejně dobrý byl ovšem i náš Trvaj.
Měli jste se pokoušet o střelbu častěji než obvykle?
Pálit se musí na každého brankáře. Je ale pravda, že nás takhle trenéři instruovali. Chtěli jsme dostat Koutského pod tlak.
