Článek
Úterní zápas na domácím karlovarském ledě se Spartou pro vás bude už 911. v extralize, čímž překonáte Lubinův rekord. Jak to vnímáte?
Beru to tak, že za tu dobu, co hraju, jsem zaměstnal dvě generace statistiků. Ale kdyby se to neprobíralo v médiích, tak si na nějaký rekord ani nevzpomenu. Můžeme si ale s Láďou Lubinou o tom někdy promluvit. On teď trénuje v Chrudimi, zatímco já vím, že Vary budou mojí poslední extraligovou štací.
Těší vás zápis do dějin?
Uvědomuji si, že jsem dosáhl nějakého mezníku, pro mě je ale mnohem důležitější, že jsme v Karlových Varech dobře rozjeli sezónu. V devíti zápasech po sobě jsme bodovali, což svědčí o stabilitě výkonnosti týmu.
Chystá se oslava?
Zřejmě něco proběhne, i když osobně na nějaké oslavy moc nejsem. Beru to ale tak, že k hokeji překonávání různých rekordů a met patří a jejich pokořitelé jsou uctíváni…
Když se ohlédnete za svým účinkováním v domácí soutěži, co se vám vybaví?
Nejvíce zápasů jsem odehrál v dresu Plzně, na vojně jsem pod vedením trenérské dvojice Neveselý, Holík zažil dvakrát finále extraligy a v roce 1994 byl i u titulu Olomouce. Teď jsem ale naprosto spokojen ve Varech. Vytvořila se výborná parta, povedly se letní nákupy hráčů a v sezóně můžeme dojít daleko.
Pokud se vám budou vyhýbat zranění, mohl byste během dvou let pokořit i hranici 1000 zápasů. Láká vás to?
Už jsem tisíc zápasů mohl mít na kontě, ale přes dva roky jsem hrál v Německu. Zatím jsem nepřemýšlel nad tím, co bude po letošní sezóně. Koncem listopadu mi bude 41 let a svět se nezboří, jestli budu mít v konečném účtování na kontě o několik startů více nebo méně.
