Hlavní obsah

Litvínovskými hrdiny se ve třetím čtvrtfinále stali Černý s Fraňkem

LITVÍNOV

Mládí a zkušenost rozhodly třetí čtvrtfinále domácího Litvínova proti Karlovým Varům. Zatímco zkušený brankář Petr Franěk, jenž se znovu postavil do branky Litvínova, vychytal nebezpečné šance Západočechů v prodloužení a sedm z devíti penaltových rozstřelů, jednadvacetiletý Jakub Černý rozhodl v deváté sérii ukázkovým blafákem a vrátil Severočechům naději na zvrat.

Článek

„Vůbec jsme to nečekal, bylo to pro mne překvápko, řekl Černý ke své nominaci na klíčový nájezd. „Zrovna tento blafák mě docela jde. Trenéři si asi mysleli, že by to mohlo vyjít,“ radoval se po zápase Černý, jenž 5. března oslavil své jednadvacáté narozeniny a nadělil si tak dárek. „Byl to určitě můj nejdůležitější gól v sezóně i v kariéře. Je zatím krátká,“ dodal s úsměvem.

V samostatných nájezdech neuspěli hráči jako Marek Melenovský, Jiří Hanzlík či Vojtěch Polák na straně hostí nebo Martin Jenáček či litvínovský kapitán Robert Reichel. Čerstvý oslavenec si z toho hlavu nedělal a když přišla na řadu devátá série, v níž neuspěl karlovarský Milan Kraft, nastala jeho chvíle. „Trenéři řekli jeď, tak jsem to zkusil. Od začátku jsem věděl, že to chci dát takhle,“ prozradil.

„Dnešní vítězství bylo hrozně důležité, protože prohrávat 1:2 nebo 0:3 by byla strašlivá propast,“ uvědomoval si. „Hlavně musíme vyhrát i zítra a jet do Varů s tím, že to bude 2:2,“ doplnil svého spoluhráče druhý hrdina večera gólman Petr Franěk a nezapomněl mladého útočníka pochválit. „Je šikovný. Na tréninku penalty jezdí a umí je docela dobře a věřili jsme, že ten gól dá,“ řekl Franěk.

Strážce domácí svatyně čelil v prodloužení několika samostatným únikům, které zneškodnil a v penaltovém rozstřelu se přiklonilo štěstí na stranu Severočechů. „Počítali jsme, že to bude vyrovnaný zápas a očekávání se vyplnila, došlo až na penalty,“ uvedl Franěk po utkání zcela klidným hlasem, jakoby vůbec nešlo o čtvrtfinále play-off.

Nebyl nervózní, šlo přeci jen o hokej

„Zápas jsem si tak nepřipouštěl, napětí jsem cítil, ale abych z toho byl nervózní, to ne. Vždyť to je jen hokej,“ pousmál se zkušený brankář a přiznal, že se však po neproměněných šancích svých spoluhráčů v závěru třetí třetiny obával o výsledek. „Bál jsem se, aby nás nemrzela přesilovka pět na tři a pánbůh nás za to nepotrestal. Pak by tam mohl propadnout nějaký haluz a prohráli bychom,“ přidal.

Zaplněný Zimní stadión Ivana Hlinky si musel na další branky počkat až do penaltového rozstřelu. „Nájezdy jsou již o štěstí a jsem rád, že se přiklonilo k nám,“ liboval si. „Stojí to hodně sil, ale když je na konci vítězství, tak se rychleji regeneruje,“ doplnila uzdravená jednička v brance Severočechů, které při nájezdech nejvíce vadilo stálé přesouvání se z branky ke střídačce a naopak. „Zeptal jsem se rozhodčích, jestli můžu zůstat u brány, ale řekli, že ne. Jezdit pořád tam a zpátky bylo náročné.“

„Do utkání jsem šel úplně zdraví,“ prozradil dvaatřicetiletý mostecký rodák a dodal, že o volný pohyb v okolí svého brankoviště se již nebál. „Kluci by si na to dali pozor, dostali povely od trenérů a myslím, že je dodržovali,“ chválil výkon svých kolegů.

Reklama

Související témata: