Článek
O vás se dlouho říkalo, že nejste brankářem pro play-off. Nyní jste však Slavii dopomohl k titulu. Berete to jako zadostiučinění?
Nemluvil jsem o tom, ale je to tak. Pět let jsem měl obrovskou touhu tento blábol a nesmysl vyvrátit. Moc si to vychutnávám.Je to pro mě velká satisfakce.
Zvedala vám v té době sebevědomí i podpora kouče Růžičky, který o vás říkal, že jste pan brankář?
To říká na tiskovce. V trénincích ale po mně šlape jak po zelí (směje se). Tenhle přístup ale potřebuji. Sice remcám, ale vždy to udělám.
Kuriózní je, že právě před pěti lety vás o titul připravila branka vašeho nynějšího spoluhráče. (Svoboda tehdy chytal za Pardubice, v sedmém finálovém zápase se však z titulu radovala Slavia, když jediný gól vstřelil Michal Sup - pozn. aut.).
Souhlasím. V tom je ale hokej krásný. Nikdy nevíte, co bude za měsíc nebo dokonce za pět let.
FINÁLE HOKEJOVÉ EXTRALIGY NA SPORT.CZ | |
VII. zápas, Slavia - Vary 4:2, konečný stav série 4:3 | |
ONLINE | Slavia Praha vs. Karlovy Vary |
REFERÁT | Vary se nezmohly na odpor, Slavia slaví titul |
RŮŽIČKA | Je to jako vyhrát mistrovství světa |
TOMICA | Oslavy potrvají několik dnů |
SVOBODA | Chtěl jsem dokázat, že play-off umím |
KARLOVY VARY | Bouřlivé půlnoční přivítání vicemistrů |
Při gólu na 4:0 jste si povyjel z brankoviště a dlouho jste zůstal stát na místě s hlavou v dlaních. Co se vám v té chvíli honilo hlavou?
Cítil jsem úlevu. Pak jsem asi vypnul, byl jsem úplně mimo. Dostal jsem dva góly a vůbec jsem nepřemýšlel. Trochu jsem se po nich vrátil na zem.
Série s Karlovými Vary byla mimořádně vyrovnaná. Co ji podle vás nakonec zlomilo ve váš prospěch?
Klíčem bylo naše domácí prostředí. Jednoznačně. Navíc tady byla parádní parta, skvělí byli fanoušci. Věcí, které do té mozaiky zapadají, je strašně moc. Všechno to v ten pravý den klaplo a máme titul.
Během play-off jste častokrát řekl, že váš syn prohry Slavie pokaždé obrečí. Nebyl jste trochu nervózní z toho, co by se doma dělo, pokud byste sedmé finále nezvládli?
Nervozitou jsem netrpěl nikdy, spíše jsem měl problém s přemotivováním. Nevidět syna brečet byl samozřejmě jedním z důvodů.
To jste splnil do puntíku. Svoboda junior tedy musí být spokojený...
Jasný, viď? (otočí se na syna, který stojí po jeho boku) Chtěl pohár, tak ho tady má. Navíc dostane na krk zlatou medaili, takže je spokojený dvojnásob.
Vy jste jedním z kandidátů do reprezentačního týmu pro MS v Kanadě. Budete na to při oslavách brát ohledy?
Ani náhodou! S tím ať nikdo nepočítá. Půjdu, co to jde! Možná usnu v hospodě, ale to je mi jedno. Tohle neřeším, jedu na doraz.
Troufáte si odhadnout, jak dlouho vydržíte svým spoluhráčům v oslavách konkurovat?
V tomhle jsem většinou sprinter, takže si myslím, že odpadnu mezi prvními. Ale kdyby se jelo v pivech, neměl bych tu konkurenta.
Kolik jich za večer zvládnete?
Něco kolem dvaceti, možná i více. Rekord mám pětadvacet, ale to bývávalo...