Hlavní obsah

Vojtek: Můj úkol byl jen plnohodnotně nahradit Čechmánka

Vladimír Kolář, Martin KézrSport.czPrávo

Nejlepším gólmanem uplynulé extraligové sezóny byl při čtvrtečním galavečeru extraligy vyhlášen gólman Třince Martin Vojtek. "Takovou sezónu jsem ještě nikdy neměl," pochvaluje si nový držitel Ceny Práva, který na trůnu pro nejlepšího brankáře vystřídal znojemského Jiřího Trvaje.

Článek

Co pro vás Cena Práva určená nejlepšímu brankáři hokejové extraligy znamená?

Chápu to jako ocenění své práce a práce celého třineckého týmu.

Byla to pro vás životní sezóna?

Asi ano. Vezmu-li, kolik zápasů jsem odchytal a v jaké pohodě, tak určitě. Takovou sezónu jsem ještě nikdy neměl.

Nemrzí vás, že nepřišla i reprezentační šance?

Ježíš, nad tím vůbec nepřemýšlím! Moje povinnost je odvádět poctivou práci v klubu, který mě platí. Pozvánka nepřišla, svět se kvůli tomu nezboří. Tohle vůbec neřeším.

Bylo i pro vás překvapením, že jste vytlačil Čechmánka z třinecké branky?

Byl jsem dvojka a Roman se zranil. Můj úkol byl jen plnohodnotně ho nahradit.

Čechmánek se uzdravil a čekalo se, že do branky půjde on a vy na střídačku. Neříkejte, že vás to nenapadlo!

Roman promarodil půlku sezóny a o tom, kdo půjde chytat, rozhoduje trenér. Já jsem od toho, abych byl kdykoli připravený nastoupit a odvádět maximum.

Jak vůbec fungují vaše vztahy s Čechmánkem?

Jsou dobré, žádný problém spolu nemáme. Oba jsme dostatečně zkušení na to, abychom věděli, že kdybychom šli proti sobě, tak by to určitě nedělalo dobrotu.

A co rivalita?

Ta samozřejmě je. Musí být. To ale neznamená, že bychom si dělali naschvály.

Zkuste vysvětlit svou oblíbenou větu: „Náhradník je také člověk.“

Přesně zní: „I náhradník je člověk.“ Vymyslel jsem ji před osmi nebo devíti roky při angažmá v Opavě. Byla to reakce na chování lidí, kteří s hráčem jednají jinak, když hraje, a jinak, když je na střídačce.

Kdy vám bylo v sezóně nejhůře?

Po pátém čtvrtfinálovém utkání v Praze na Slavii. Mrzelo to a bolelo zároveň, protože jsem dodnes přesvědčený, že jsme měli na to, abychom Slavii, když už nic jiného, tak aspoň ještě více potrápili. A ne, aby série skončila 1:4.

Vybaví se vám i ty nejhezčí okamžiky?

Nejlépe mi asi bylo, když jsem při vítězství 3:0 udržel čisté konto na Spartě, a tím jsme si zajistili play-off. Podobně mi bylo, když jsme vyřadili Znojmo v předkole 3:0 na zápasy a v tom třetím jsem dostal gól na 2:1 až dvě sekundy před koncem, což už nic neřešilo.

Jsou pro vás hodně důležitá statistická čísla?

Pro mne je nejdůležitější vítězství týmu, statistiky beru jako něco navíc. Když prohrajeme 0:1 a moje úspěšnost v brance přesáhne 95 procent, je to k ničemu. Radši dostanu čtyři góly, když jich dáme pět.

Sledoval jste extraligové play-off i po třineckém vyřazení?

První týden vůbec ne. Pak jsem se díval jen chvílemi, když byl čas. Celé utkání jsem sledoval jediné, sedmé finálové Slavia–Karlovy Vary.

Jak ve svém věku pečujete o tělo, co děláte pro kondici?

Snažím se poctivě odmakat letní přípravu, ta je základ. Taky si hlídám svoji váhu, protože mám náběh rychle kila přibírat.

Jak si hlídáte váhu?

Dávám si pozor, co jím a kolik toho jím, a také, co piju. Když jsem před dvěma roky dost rapidně zhubnul, vyplatilo se mi to, začal jsem se cítit mnohem lépe.

Kolik kilogramů jste tehdy shodil?

Dvacet.

Příklady Haška, Turka či Čechmánka ukazují na dlouhověkost brankářů. Jak dlouho chcete chytat vy?

Samozřejmě co nejdéle. Podmínky jsou dvě. Musí sloužit zdraví a musí vám to jít, aby byl o vás zájem.

Co ještě od hokeje očekáváte?

Čím jsem starší, tak tím víc si hokej užívám a sezóna mi stále rychleji utíká. Mám jedno přání. Získat s Třincem týmový úspěch, medaili.

Láká vás angažmá v cizině?

V květnu mi bude třiatřicet, v Třinci mám ještě dva roky smlouvu. Říkám si, bylo by pěkné vydělat nějaké euro, naučit se řeč, ale moje priorita to není.

Ozdobou brankářů jsou kresby na maskách. Co ta vaše?

Já jsem klubista. Mně bohatě stačí, že mám na ní logo. V Třinci vedle znaku Ocelářů pak ještě maskota, jímž je dráček.

Nelákal vás někdy jiný post než brankářský?

Když jsme jako malí hrávali hokej nebo fotbal před barákem, tak jsem dobrovolně šel do branky, protože jinak by mě většinou o tři roky starší kluci mezi sebe nevzali. V přípravce jsme jenom bruslili, až ve třetí třídě se nás trenér pan Málek zeptal, kdo chce chytat. Okamžitě jsem se přihlásil. A už jsem v brance zůstal.

Gólman je celý zápas na ledě sám. Jak to snášíte?

Beru to jako samozřejmost.

Užijete si v brance někdy legraci?

Spíš hecování. Třeba když proti mně hraje bývalý spoluhráč. Naposledy to bylo v sérii se Znojmem, za které hraje Přerovák Karel Plášek, s nímž jsem s hokejem začínal. Ani v jednom ze tří utkání gól nedal, to mi udělalo radost.

Doma jste v Přerově, jak zvládáte dojíždění?

V sezóně nedojíždím, protože v Třinci mám služební byt, takže vlastně mám dva domovy. Manželka s dětmi bývají se mnou. Nyní to už bude horší, protože malá jde po prázdninách do školy. Od září bude rodinka za mnou jezdit asi jen na víkendy. A abych denně dojížděl já? To nejde, to by se člověk odrovnal.

Jak moc důležité je pro vás rodinné zázemí?

Bez něho si svůj život s hokejem neumím představit. Jsem vděčný manželce, jak dobře se o mne stará, a děkuji jí za to.

Mohou vaše děti navázat na hokejovou tradici?

Holka asi ne a malému jsou teprve tři roky, takže na nějaké plánování je brzy. Byl bych rád, kdyby hrál hokej, ale když chtít nebude, nutit ho nebudu.

Už máte naplánovanou dovolenou?

Možnosti jsou dvě. Buď pojedeme v červenci autem do Chorvatska kvůli dětem, aby si užily moře, anebo budeme na chalupě.

Kde máte chalupu?

Kousek od Přerova. Je to rodná chalupa mého táty a je postavena v krásném místě. Teď ji z gruntu modernizuji.

Čím se nejlépe odreagujete od hokejových starostí?

Hrou s dětmi.

Mezi hokejisty je nyní populární chodit hrát golf a nedaleko Třince v Ropici je krásné nové hřiště. Už vás zlákalo?

Kluci chodí hrávat golf, to je pravda. Jednou jsem to zkusil také, nebylo to špatné, ale nijak mě to nechytlo.

A co tenis nebo fotbal?

Ne. Já si dávám velký pozor, neriskuji zranění. Před dvěma roky jsem měl urvanou achilovku, něco takového už nechci zažít. Dávám přednost relaxaci s dětmi. Teď jsem s nimi nejraději na chalupě. Je tam klid, čistý vzduch, auto projede kolem třikrát za den.

Co budete dělat, až nebudete chytat?

Rád bych u hokeje zůstal. V jaké funkci, to ale ještě nevím. Zatím jsem pořád brankářem.

Reklama

Související témata:
  Třinec - České Budějovice dnes 17 : 00
20240328T17 : 00:00+0100
Třinec vs. České Budějovice
Třinec vs. České Budějovice
Třinec
České Budějovice