Článek
„Za nás žádné kontroly neexistovaly. Pamatuju jen, že Lackému kdysi na mistrovství světa zjistili, že má trochu širší vyrážečku. Ale v lize měření nebylo třeba. Všichni totiž chytali ve stejné výstroji od československé firmy OPUS, kterou si každý upravoval jen v případě, že se mu poničila. Já pořádnou výstroj dostal až na prvním soustředění nároďáku,“ vzpomínal v rozhovoru pro Sport.cz fenomenální brankář 60. a 70. let Jiří Holeček.
I v jeho době se sice objevovali gólmani, u kterých si útočníci zoufali nad nedostatkem míst, kudy by propasírovali puk do brány, ale nikdo v tom nehledal porušení pravidel. „Takový Ken Dryden býval velký a široký, takže bylo těžké najít nějakou volnou skulinku. Podobně obrovitý býval v NHL také Olaf Kölzig,“ jmenoval Holeček některé bývalé gólmany, kteří dokázali překrýt svou postavou celou bránu.
Dzurilla si nebral ani chrániče
Podobně na tom ostatně býval i jeho kolega v národním týmu Vladimír Dzurilla. „U Vlada bylo specialitou, že si jako náhradník nebral ani chrániče ramen a podobné vymoženosti. Když musel do branky, jednoduše nastoupil bez nich. Ale u něj se to ani nepoznalo,“ vzpomínal Holeček s úsměvem na mohutnou postavou někdejšího parťáka.
Současní brankáři mají podle Holečka výhodu i bez zmiňovaných fyzických předpokladů. "Dresy mají tak o dvacet centimetrů širší, než jsme mívali my," všiml si trojnásobný mistr světa, jemuž si v poslední době brankáři sami stěžují na výrobce výstroje. "Často slýchám, že oficiální měřítka nedodržují už výrobci. Kolikrát se stane, že přijde jeden beton o něco větší než druhý a hráči si je sami musí předělat," naznačuje Holeček, že vina pokaždé nemusí být jen na brankáři.
Šindel si své brankáře hlídá
„Ani za naší éry nebylo nutné měřit. Výrobců nebylo tolik a výstroj byla prakticky jednotná,“ přidal se další bývalý reprezentační gólman Jaromír Šindel, jenž chytal na vrcholové úrovni od konce šedesátých až do poloviny let devadesátých. "Ale samozřejmě, že si hráči dělali všelijaké pomůcky. Olepovali si hokejky a chrániče, já sám si po zlomenině prstu vždycky trochu upravil hokejku, aby se mi lépe držela,“ přiznal současný sportovní manažer nováčka z Mladé Boleslavi.
Nyní si ve funkci manažera ale dává velký pozor na to, aby se neprovinili jeho svěřenci. Za nepředpisovou výstroj se totiž v extralize platí pokuta 50 tisíc korun. Na postiženém klubu pak je, jak s tímto postihem naloží. „U nás bychom to asi řešili společně, protože zodpovědnost za dodržování předpisů má více lidí. Nebylo by to jen na brankáři,“ tvrdí Šindel, který by se nezdráhal ani přísnějších pravidel. „U nás se pořád něco přizpůsobuje, dělají se různé výjimky. Oficiální pravidla IIHF jsou ještě přísnější,“ myslí si.
Fikrt odchytal minutu za pět tisíc
Prozatím byli v extralize s nevyhovující výstrojí přistiženi karlovarský Lukáš Mensator, Martin Fikrt z Liberce a Roman Málek z Plzně. A především nasazení Fikrta v prvním kole proti Kladnu vyšlo funkcionáře Liberce hodně draho. Fikrt odchytal jen posledních dvacet minut zápasu, ale o dost delší dobu pak strávil na pozápasovém měření. Rozhodčí u něj našli hned dvě provinění, takže Liberci vyměřili pokutu rovných 100 tisíc korun. Každá minuta Fikrtova pobytu na ledě tak přišla klub na pět tisíc.
