Hlavní obsah

Čekají český hokej změny? Takhle by měly vypadat příští čtyři sezony extraligy

Praha
Aktualizováno

Byly kolem toho velké diskuze, jak by měl v následujících čtyřech letech vypadat herní formát tuzemské nejvyšší soutěže. Nakonec je nejpravděpodobnější varianta z pera představenstva Asociace profesionálních klubů ledního hokeje (APK LH), kterou v pondělí odsouhlasila dvoutřetinovou většinou valná hromada APK LH (tedy zástupci extraligových klubů): příští čtyři sezony se bude hrát baráž, v níž se utká vítěz první ligy s nejhorším týmem extraligy po základní části a následném play down. Nejvyšší soutěž by tak po tu dobu měla stávajících čtrnáct účastníků. Schválit to musí 4. června výkonný výbor Českého hokeje, který je řídícím orgánem soutěže.

Foto: Vlastimil Vacek, Právo

APK přišla s novým návrhem pro extraligu a první ligu

Článek

„Baráž je sportovní cesta. Sportovní varianty preferuje i hokejový svaz. A baráž je ryze sportovním řešením: už léta fungovala a nezavírá extraligu," říká o doporučeném návrhu úřadující viceprezident APK LH Prokop Beneš.

Jak by herní model od sezony 2020/21 až do ročníku 2023/24 vypadal v praxi? Po 52 kolech základní části týmy na 1. až 6. místě půjdou přímo do čtvrtfinále, ty na 7. až 10. do předkola play off.

Družstva na 11. až 14. místě sehrají první kolo play down (11. tým se utká se 14. a 12. tým se 13.), ve kterém se zohlední body, které tato družstva získala v základní části. Družstva mezi sebou sehrají maximálně 7 zápasů (s případným prodloužením do rozhodnutí), ve hře tedy bude celkem 21 bodů; jakmile jedno z družstev bude mít na druhé družstvo takový bodový náskok, který již nebude možné ve zbývajících zápasech stáhnout, další zápasy se neuskuteční (viz příklad v tabulce)

Příklad, kdy by se neodehrály všechny zápasy série play down
Tým umístěné po základní části na 11. místě (družstvo A) bude mít třináctibodový náskok na klub umístěný po základní části na 14. místě (družstvo B). První zápas vyhraje po základní hrací době družstvo A, čímž se jeho náskok na družstvo B zvýší na 16 bodů. Ve hře je po odehrání tohoto prvního zápasu ještě 18 bodů (6 zápasů x 3 body). Druhý zápas vyhraje po základní hrací době družstvo B, čímž se sníží náskok družstva A na 13 bodů. Ve hře je po odehrání tohoto druhého zápasu ještě 15 bodů (5 zápasů x 3 body).
Třetí zápas vyhraje po základní hrací době družstvo A, čímž se zvýší jeho náskok na družstvo B na 16 bodů. A protože v tento moment je ve hře už pouze 12 bodů (4 zápasy x 3 body), nemůže družstvo B šestnáctibodovou ztrátu na družstvo A smazat, takže další zápasy se neuskuteční. Družstvo A se zachránilo v TELH pro další sezonu a družstvo B sehraje druhé kolo play down.

"Důvod, proč by se v zápasech mezi 11. a 14. týmem, respektive 12. a 13. týmem, zachovávaly body ze základní části, je ten, že pokud hrajete o play off, těžko vypustíte nějaký zápas. Pokud je naopak někdo na chvostu tabulky s velkou ztrátou, chceme ho motivovat, aby byl rozdíl bodů co nejmenší. Jde o to, aby kluby měly motivaci získávat body ze základní části až do konce, protože bodový odstup mezi týmy hraje v play down podstatnou roli. To přináší soutěži atraktivitu," vysvětluje Beneš.

Družstva, která prohrají v prvním kole play down, mezi sebou sehrají druhé kolo play down na 4 vítězná utkání (v těchto utkáních už počet bodů získaných v základní části nehraje žádnou roli), přičemž poražené družstvo sehraje baráž s vítězem Chance ligy na čtyři vítězná utkání o účast v následující extraligové sezoně.

Jde tak o jakýsi kompromis mezi návrhy svazového šéfa Tomáše Krále, který v reakci na ekonomické dopady pandemie koronaviru navrhoval následující dvě sezony bez sestupu, čímž by extraligu hrálo v ročníku 2022/23 hned šestnáct mužstev, a protiplánu Sparty, Plzně a Liberce - ty navrhovaly postupné snižování účastníků nejvyšší soutěže ze čtrnácti na dvanáct.

APK LH navrhuje i další změny

Valná hromada APK LH dále navrhuje úpravy v licenčním řádu, které odstraní nerovnosti mezi případným přistupivším klubem z Chance ligy a kluby extraligy. „Tým, který postoupí do baráže, by měl předem prokázat bankovní záruku ve výši tří milionů korun, účinnou od 1. května do 31. července následujícího roku," poukazuje Beneš na fakt, že extraligové kluby už vankovní garanci mají. S baráží souvisí i návrh na úpravu licenčních podmínek, podle nichž by účastník první ligy musel prolínací fázi soutěže odehrát na stadionu s extraligovými parametry. "Zároveň účastník z první ligy musí mít možnost odehrát zápas na jiném stadionu, který kritéria splňuje," nastiňuje Beneš variantu, pokud by stadion některého barážového účastníka z Chance ligy podmínky nesplňoval.

Zavede se platové dno?

APK LH rovněž navrhuje, aby byly do budoucna přijaty podmínky finanční stability spočívající ve stanovení platového dna včetně pravidelné trojí kontroly čerpání tohoto dna v průběhu sezony. Přesnou částku zatím APK sdělovat nechce.

„Platové dno je průkazem finanční stability. Jde nám o zachování kvality soutěže. Kluby budou muset udržet kádry do konce sezony z důvodu dodržení platového dna. Důležitá je nejenom jeho výše, ale i to, že by se jeho čerpání kontrolovalo po kvartálech," sděluje Beneš s tím, že hlavním důvodem zavedení platového dna je, aby se neopakoval scénář Chomutova, který svým hráčům dlužil výplaty.

Představenstvo APK LH na období od 8. 6. 2020 do 7. 6. 2024
Extraligové kluby si zvolily nové představenstvo APK LH. Prezidentem zůstává Aleš Pavlík, viceprezidentem pak Prokop Beneš. Dalším členem pak i nadále bude Aleš Kmoníček. Tomáše Vlasáka a Jiřího Šlégra jako členy nahradili Jan Tůma a Ctibor Jech starší. Od sezony 2021/22 nebo od té následujicí by pak APK LH mohla od hokejového svazu převzít řízení extraligy.

„Hráči tehdy dostali peníze zkraje sezony, potom ale klub posouval splatnosti odměn. Chceme tedy zabránit tomu, aby před sebou kluby valily finanční závazky. Situační zpráva, která se podává jednou za rok, by nám tohle neodhalila," řekl Beneš.

Kontrola platového dna bude probíhat po kvartálech (květen až červenec, srpen až říjen, listopad až leden a únor až duben), přičemž na konci 3. kvartálu musí klub prokázat, že na základní odměny hráčů uhradil částku alespoň ve výši 75 % z uvedeného platového minima.

Reklama