Článek
Jak vlastně k vašemu zranění došlo?
V zápase se Znojmem jsem ke konci blbě narazil břichem do protihráče. Utkání jsem normálně dohrál, v kabině už jsem ale byl v křeči a věděl, že něco není v pořádku. Doktor mě rovnou poslal do nemocnice, kde si mě po ultrazvuku a cétéčku rovnou nechali.
Co vám doktoři sdělili?
V břiše jsem měl tekutinu, trošku to tam bylo zakrvácené. Osm dní jsem byl v nemocnici, další dva týdny jsem pak nic nedělal. Až tohle pondělí, kdy jsem byl na vyšetření, se ukázalo, že je vše vstřebané a mohl jsem nastoupit.
Návrat jste měl snový, k pokoření Zlína jste přispěl dvěma body. To pomůže, že?
Každému určitě pomůže, když dlouho nehraje, že se chytí gólem. To je to nejlepší, co se mohlo stát. Co víc jsem si mohl přát?
Zápas se Zlínem byl hodně vyhecovaný. Proč podle vás?
Protože se to utkání nevyvedlo rozhodčím! Poslední třetina byla hodně rozkouskovaná, to už moc nebylo o hokeji.
Zlín byl hodně nepříjemným soupeřem, utkání provázelo i dost osobních šarvátek. Proč?
To je hokej. Ale oni pořád padali. Jeden ten samý hráč dvakrát za zápas upadne, nemá už půl výstroje a ještě ani nedopadne na led... S touhle reakcí by už měl být dvakrát v nemocnici. Zlín provokoval tímhle způsobem, jinak si nemyslím, že by to vybočilo z normálního rámce.
Rozhodčí Hribik rozdal sedmadvacet menších trestů. Bolel vás tento duel hodně?
Mě bolelo akorát na srdíčku, málem jsem tam měl infarkt (naráží na svůj desetiminutový trest). Mě tam nemělo co bolet. Oni ty kluci ze Zlína byli akorát pořád na zemi.
Vy jste při osobním trestu na lavici hanby častokrát podupával. Byla vám zima?
Já měl nové brusle, které mě tlačily. Když jsem dlouho nehrál a seděl, musel jsem chodit, abych si je nemusel rozvazovat, protože to zavazování by pak trvalo hodně dlouho.
Překvapil vás Zlín, když do branky nasadil Sedláčka, který skoro měsíc nechytal?
Já vůbec nevím, soustředil jsem se na sebe. Po první třetině jsem se ptal Krtka (Ondřeje Kratěny), kdo chytá, protože jsem vůbec nevěděl, koho mají v bráně. Ani mě to nezajímalo.
