Článek
V ústecké nemocnici jste si vyslechl názor lékařského konzilia ohledně výsledků podrobných vyšetření vašich bolavých zad. Jaké je resumé?
Po hodinové konzultaci s primářem Jeriem, který můj zdravotní stav probíral se čtyřmi neurology a ortopédem, jsem se dozvěděl, že mám páteř v pořádku. Nic se v ní nehnulo. I dříve operovaná část vydržela, což je pozitivní. Není tam žádné ohrožení ochrnutím. To je pro mě signál a zpráva, že bych se mohl vrátit k hokeji. Samozřejmě si nemohu představovat, že hned půjdu na led. Chci postupně zatěžovat záda a samozřejmě být při tom opatrný. I kdyby se vyskytl otok, neměl bych brát prášky na bolest, ale dát si třeba pár dní volno.
Jaký máte nejbližší program?
Začnu postupně trénovat. Asi by nebylo správné, abych okamžitě naskočil do zápasu, protože by se mi mohlo stát to, co před čtrnácti dny, kdy došlo k vypnutí organismu. Je nutné zatěžovat tělo postupně. Budu jezdit na kole, volně bruslit. Opravdu nevím, co ta záda se mnou provedou. V každém případě bych si chtěl zahrát letošní play off. S aktivním hokejem ještě nekončím.
Co na vaše rozhodnutí říká rodina?
Asi z toho nebudou nadšeni, ale vědí, že sport je můj život. Vysvětlím jim to tak, jak to bylo vysvětleno mě a věřím, že to pochopí. Nezbývá jim nic jiného, než moje rozhodnutí respektovat. Na druhou stranu vím, že mi nikdo neřekne „Běž hrát, protože se ti nemůže nic stát.“
Hodně jste si oddechl, když vám lékaři oznámili, že nemusíte uzavřít hráčskou kariéru?
Rozhodně se to poslouchá líp, než kdyby mě informovali o částečném ochrnutí a nabádali by mě skončit s hokejem. Toho jsem se bál ze všeho nejvíce. Už samotný fakt, že mohu dál zůstat u hokeje, je pro mě vítězstvím. Budu zvažovat, co dál a přemýšlím i o příští sezóně. To bych asi nehrál všechny zápasy, ale na tyhle úvahy je času dost. Lékaři mi řekli, že záleží jen na mě, jestli jsem ochotný podstoupit bolesti a další tréninkovou dřinu.
Budete dojíždět do ústecké nemocnice na pravidelné kontroly?
Určitě se tady zastavím. I v Litvínově ale máme dobré lékaře, kteří vědí, jak mě léčit. Důležitá je i otázka prevence a rehabilitace.
Byly od osudného zápasu s Libercem, kdy jste zkolaboval, chvíle, v nichž jste si řekl, že je konec kariéry?
Takové myšlenky mě přepadly, když jsem ležel na ledě. Nevěděl jsem, co bude dál. Byl jsem rád, že jsem cítil nohy. Jsem spokojený, že ten konec zatím nenastal. Doufejme, že ještě něco odehraju.
Co jste říkal na podporu fanoušků po dobu vašeho léčení?
Nechtěl jsem se loučit s tím, že moje poslední působení v hokeji bylo takové, že mě odvezli na nosítkách. Fanouškům strašně moc děkuji za pozdravy, esemesky, maily. I kvůli nim se chci vrátit na litvínovský led.
Co čekáte od zápasů play off mezi Litvínovem a Karlovými Vary?
Opravdu nevím, jestli budu v pondělí, nebo v úterý hrát. Vždyť jsem dva týdny netrénoval a nemohu do toho skočit rovnýma nohama. Tým Energie je pro Litvínov motivačním soupeřem. Loni nás v prvních dvou zápasech čtvrtfinále převálcoval, takže Varům máme co vracet. Myslím, že to bude zajímavá série.
