Článek
Z branky se vám moc nechtělo, že?
Bylo potřeba to trochu zklidnit, tak jsme si tam s Kubou ještě chvilku povídali. Udělat pauzičku, poradit mu, uklidnit ho. Bylo to víceméně taktické.
Na střídačku jste odjel po třetí inkasované brance, kterou vstřelil Langhammer. Toho jste poté ještě sekl hokejkou přes lýtka. Co se tam stalo?
On to do branky dorval i s mojí rukou.
Takže si takovou reakci zasloužil?
Ano. (Dlouze protahuje písmeno A)
Sparta byla v té chvíli rozjetá. I proto se nejspíše trenéři rozhodli k určité změně...
Napadlo to tam během pěti minut, jestli se nepletu (osmi minut - pozn. red.). Bylo to hodně rychlé. Bylo to dané tím, že jsme neměli důraz před vlastní ani soupeřovou brankou.
Co vám kouč Venera na střídačce říkal?
Že s tím zkusíme něco udělat. Bylo to taktické střídání. Sám za sebe si nic moc vyčítat nemůžu.
Skutečně se s žádným ze tří gólů nedalo nic dělat?
Těžko říct. Při prvním gólu jsem si hlídal Kratěnu, který měl puk u pravé tyče. Nevím, jakým způsobem mohl u druhé tyče zůstat Vejba (David Výborný) úplně sám. Hráč jeho kalibru to umí trefit i z brankové čáry. Trochu mi musí pomoct i obránci. Při druhém gólu jsme měli za bránou puk na hokejce a najednou na mě na druhé tyči křičí Jarda Balaštík: „Bacha“. Tak jsem šel na druhou stranu a Koreis mi to dal mezi nohy...
To nebylo na velkou pochvalu bekům...
Já se nerozčiluji. Já se nerozčiluji.
Říkáte, že se nerozčilujete. Když jste ale seděl na střídačce, kolikrát jste na sudí cosi křičel, když jste s jejich výroky nesouhlasil...
(skočí do otázky) Kolikrát... Asi dvakrát!
Dobře. V minulých zápasech to bylo to samé!
No jo! No tak samozřejmě! To k tomu patří, vždyť to je hokej! Člověka pohltí atmosféra a pokud s něčím nesouhlasí, musí to dát najevo. Pod tlakem nemůžou být jenom hráči, ale i rozhodčí. A nedělám to jenom já... Dělá to i víc hráčů, nejen u nás v mužstvu. To není žádná senzace! Naprosto běžná věc...
Kdyby to bylo na vás, zápas byste dochytal?
Ano. (Znovu dlouze protahuje písmeno A).
Tušil jste v té chvíli, že sezóna již pro Zlín skončila?
Samozřejmě. Otáčet 0:3 na Spartě je hodně těžké.
Když zlínští fanoušci ve třetí třetině vyvolávali vaše jméno, zdálo se, že už jste zase v pohodě. Nebo ne?
Na konci už se s tím člověk smířil.
Stejně jako celý tým...
Chtěli jsme to dohrát důstojně. Škoda toho trestného střílení. Kdyby to skončilo 2:4, vypadlo by to lépe. Prohrát 1:6 je hodné kruté. To jsme si nezasloužili.
Jaké pocity máte po sérii se Spartou?
Věřil jsem, že je potrápíme víc. Že minimálně dva zápasy uděláme. No prostě jsme udělali jenom jeden. Ale i za ten jsme rádi, protože kulisa při obou zápasech ve Zlíně byla naprosto fantastická. Lidi si pěkný hokej zasloužili a myslím, že ho i viděli.
