Článek
První hrozbu vyřazení jste odvrátili, musíte být s výsledkem spokojeni...
Říkal jsem přece, že neumím prohrávat. Nejsem ten typ, co by se lehce vzdával a utíkal z boje, takže jsem rád, že se to dnes ukázalo.
Strašilo vás, že by to mohl být poslední zápas sezóny?
Vůbec ne. Jak jsem vstoupil na led při rozbruslení, tak jsem cítil něco zvláštního. Takhle dobře jsem se necítil v žádném z těch předchozích zápasů. Ta pauza před play-off nám hrozně ublížila a odstavila nás ze zápasového tempa. Od půlky dnešního zápasu bylo vidět, že jsme začali víc bruslit a bruslařsky jsme byli Vítkovicím minimálně vyrovnaní.
Ve druhé třetině Vítkovice otočily skóre a vy jste střídali gólmana. Byl to podle vás kritický moment zápasu?
Za toho stavu 2:3 mě napadaly hrůzostrašné věci. Takže jsem hrozně rád, že jsme se semkli a odtáhli to jako mužstvo. To by nás teď mohlo nakopnout nahoru.
Furchovi se zápas příliš nepovedl, snažili jste se jej třeba nějak povzbudit?
Nemělo cenu k tomu něco říkat. On moc dobře ví, že mu ten zápas moc nevyšel a to se prostě stává. To je jako, když útočník jede sám na bránu v rozhodujícím momentu a nedá gól. Ten kluk má před sebou obrovskou budoucnost a to, že momentálně uděla chybu, to může udělat kdokoliv v mužstvu.
Jak byste popsal svůj rozhodující gól?
Já už k té brance dojel trojnožkou, jak jsem toho měl dost. Míra Čermák vybojoval puk a poslal mi ho, což gólman vůbec nečekal. Pak už to bylo jednoduchý.
Asi se vám ulevilo, když v úplném závěru brankář Neruda vykopl velkou šanci Burgera...
To byl hodně důležitý moment a jeho životní zákrok. Chtěl bych mu za to poděkovat.
Asi jste rád, že jste se v pravý čas střelecky probudil...
Já opravdu nehoním nějaký góly a statistiky. V předchozích zápasech jsem pro kluky připravil čtyři góly a jsem rád, že prostě někdo góly dává. Jde o to, abysme hráli jako mužstvo - víc gólů dali, než jich dostali.
