Článek
První skok na led jste zaznamenal až ve čtvrté minutě a hned jste jej okořenil brankou. Lepší úvod jste si asi nemohl přát, že?
Samozřejmě. Když vám to tam padne hned na začátku, je to to nejlepší.
Do stavu 2:0 byla Sparta lepším týmem, pak ale Vítkovice třemi brankami skóre otočily. Dokážete si vysvětlit proč?
Nevím, tohle nás ale trochu trápí. Dneska jsme tedy poprvé vedli, jinak ale doma většinou prohráváme a musíme dotahovat. Ale ztratit vedení 2:0 je samozřejmě naší chybou. Něco je prostě špatně, takhle jsme si to neplánovali.
Nakonec se vám přeci jen povedlo srovnat a zápas tak, stejně jako v prvním kole ve Vítkovicích, dospěl až do nájezdů. Nevzpomněli jste si před nimi, že jste v nich v Ostravě neuspěli?
Ne. Zápasy jdou tak rychle za sebou, že na tohle nemyslíte.
Právě vy jste byl jediným úspěšným exekutorem. Ve stejné disciplíně jste rozhodl už v Českých Budějovicích. Nestává se z vás specialista?
Vůbec! Jestli jste dneska viděli mou penaltu, ta měla ke specialistovi daleko. Puk mi cestou dvakrát utekl... To byla zoufalost. Zaplaťpánbůh, že mi to tam nakonec spadlo, ale do této role bych se v žádném případě nestavěl.
Formu ale máte velkou...
Já o tom nechci mluvit. Znám i druhou stranu mince, kdy všechno děláte dobře, ale góly nedáváte.
Přestože jste vyhráli, už poosmé za sebou jste nedokázali ukořistit tři body...
Ve tříbodovém systému je to škoda, soupeři nám utíkají. Kdybychom vyhrávali za tři body, byli bychom úplně někde jinde. Musíme na tom zapracovat.
Na čem přesně?
Dřív, když jsme vedli 2:1, už jsme zápas neprohráli. Tohle nám zatím chybí - umět vyhrát za tři body, i když se nám v ofenzivě třeba tolik nedaří.
Ve druhé třetině jste za řečnění inkasoval osobní desetiminutový trest. Mrzelo vás to poté na trestné lavici hodně?
Hodně mě to mrzelo. V takovémhle zápase chci být co nejvíc na ledě a ne naproti (na trestné lavici). Nic sprostého jsem ale rozhodčímu neřekl. Je pravda, že jsem trochu rozhodil rukama.
Bylo vidět, že jste za katrem zápas hodně prožíval...
Určitě. Co tam ale máte dělat? Patnáct minut jsem tam byl úplně bezprizorní. Někdo by tam celou dobu seděl, já tam prostě stojím.
