Článek
Třinci proteklo čtyřbrankové vedení za šest minut mezi prsty. Ještě na sklonku druhé části vedli Oceláři 4:0, ale Ujčíkův gól do kabiny načal jejich zkázu. "V duchu by mě nenapadlo, že to takhle ztratíme. Vítkovice na nás ale v třetí třetině vlítly a asi si to zasloužily. My jsme trochu polevili," řekl třinecký útočník Martin Růžička, jenž k vybudování náskoku pomohl dvěma góly.
Oceláři se ještě po třetí brance soupeře snažili zpomalit tempo hry oddechovým časem. Rozjetý protivník ale za další dvě minuty slavil vyrovnání. "Říkali jsme si, že se musíme vrátit ke hře, kterou jsme hráli předtím. Ale semlelo se to tak, že Vítkovice vyrovnaly. Těch šest minut bylo krušných," popsal Růžička třinecké rozpoložení v průběhu domácí smršti.
Nezabraly ani křik a emoce. "Během toho time-outu jsme se spíše hecovali a řvali, ať se to ještě nezkazí. Pak už jsme tam seděli jen tak potichu a hodně dole. Ten bod navíc na nájezdy bereme jako ohromné plus," řekl první třinecký centr Jiří Polanský.
Vítkovice dvě třetiny před vyprodanou halou promrhaly. Přesto vyválčily bod, i když v závěru druhého dějství už by si na to asi nikdo nevsadil. "Určitě nám hodně pomohl gól na 1:4. Potom jsme si něco řekli v kabině," pousmál se kapitán Jiří Burger.
Rozprava podle kouče Aloise Hadamczika proběhla v poklidu a bez zvýšeného hlasu. Pokyny se prý týkaly zejména důraznější práce v prostoru před brankou. "Ještěže jsme to vyrovnali, když přišlo tolik lidí. Byli jsme v laufu. Určitě v hlavách proběhla myšlenka dát ještě pátý gól a otočit to, ale to už se nepovedlo. V nájezdech byl soupeř šťastnější," podotkl Burger.
