Hlavní obsah

Ručinský válel jako zamlada. Na dvacet jsem si ale určitě nepřipadal, odmítal

Vysloužilí hráči už svému týmu nemají co dát. Podobných narážek slyšel Martin Ručinský za poslední roky spoustu. V sobotu ale dokázal, že to není pravda. Devětatřicetiletý útočník byl ústřední postavou Sparty ve třetím čtvrtfinálovém zápase s Vítkovicemi. Jeden gól sám dal, na další dva nahrál. Po zápase ale zůstával skromný a veškeré oslavné ódy na svou osobu razantně odháněl. „Je úplně jedno, kdo ty góly a nahrávky dává. Důležité je, že je dáváme jako tým.“

Foto: René Volfík, ČTK

Martin Ručinský.

Článek

Opravdu?

Mě to fakt moc nezajímá. Důležitý údaj je, že jsme gól dali a vedeme v sérii 2:1. To je pro mě směrodatné.

Nepřipadal jste si na ledě, jako by vám bylo dvacet? Podle vaší svěží hry to tak skoro vypadalo...

Tak jsem si určitě nepřipadal. Jsem momentálně rád, že nemám žádné zdravotní problémy a můžu mužstvu nějakým způsobem pomoct. Na play-off jsem se strašně těšil, je to to nejlepší období v sezóně. Hrajeme kvůli tomu 52 zápasů v sezóně, takže jsem rád, že u toho můžu být.

Na vaší trefě měl lví podíl obránce Vykoukal, který při přesilovce mohl sám pálit, přesto vás nezištným pasem našel. Souhlasíte?

Bača je vynikající hráč. Je to obránce, který má strašně moc zkušeností a obrovský přehled. Puk od sebe jen tak neodhodí. Jen jsem si našel místečko a on mi poslal nahrávku přímo na hůl. Co k tomu víc říct...

Zdá se, že výkony Sparta ve čtvrtfinále rostou zápas od zápasu...

Neřekl bych, že bychom v prvním zápase hráli špatně. Alespoň do prvního inkasovaného gólu. Pak jsme trochu uvadli a Vítkovice nás přehrály. Do dalšího utkání jsme šli s úplně jiným úsilím a nasazením a od té doby hrajeme svůj hokej. Agresivní, všichni makáme a táhneme za jeden provaz, což zatím v sérii rozhoduje.

V závěru sobotního utkání hrály Vítkovice čtyřicetivteřinovou dvojnásobnou přesilovku. Tu navíc posléze umocnily odvoláním brankáře Štěpánka. Pamatujete, že byste během své kariéry zažil oslabení tří proti šesti?

Nevzpomínám si, tohle se stane jednou za čas. Ani se ale Vítkovicím nedivím. Zbývaly čtyři minuty do konce, prohrávaly o dva góly. Vsadily prostě na jednu kartu. Ale naši hráči to perfektně ubránili.

Nebylo vám v té době na střídačce úzko? Pokud byste inkasovali, soupeř by se dostal na rozdíl jediné branky...

Samozřejmě to nebylo příjemné. Byla to svízelná situace. Ale zvládli jsme to.

Zápas vidělo přes deset a půl tisíce fanoušků, což je dosavadní rekord letošního play-off. Bylo to na ledě znát?

Jsem jenom rád, že jich přišlo tolik. Diváci byli excelentní, strašně nám pomáhají. Jsou prakticky naším šestým hráčem. Před takovou kulisou je radost hrát.

Co udělat pro to, abyste nenapodobili Vítkovice, které sice rovněž první domácí zápas vyhrály, ve druhém ale padly?

Musíme zopakovat výkon z předešlých dvou zápasů. To znamená hrát svojí hru a také začít lépe než v sobotu, kdy nám začátek moc nevyšel a byli jsme pod tlakem.

Reklama

Související témata: