Článek
Nebál jste se v prodloužení pustit do takového ofenzivního výletu, který skončil vaším vítězným gólem?
Já jsem viděl, že dva soupeřovi útočníci jsou vzadu, tak jsem se rozhodl zaútočit. Viděl jsem vedle sebe jet Rasťu Špirka, byla to akce dva na dva a jejich beci trochu couvli, tak jsem to přes jednoho z nich vystřelil. A Pincák to asi neviděl.
Přitom to nevypadalo jako nechytatelná rána...
To je pravda, nebyla moc razantní. Ale když to gólman pořádně nevidí, kolikrát ho to překvapí.
Mířil jste k Pincově levé tyči?
Snažil jsem se střílet hlavně kolem nohy obránce a mířit na lapačku.
Ale trocha rizika tam od vás byla, ne? Kdyby se puk špatně odrazil, mohl jít Liberec do přečíslení...
Ale když jsem měl puk, tak co jsem s ním měl dělat? Přeci ho tam nenechám pro Liberec. Hrajeme úplně všichni. Útočníci brání, beci útočí, takhle se hraje moderní hokej.
Vedete 3:0 na zápasy, z tohoto stavu ještě nikdo v českém play-off sérii neztratil...
Přesně tuhle otázku jsem čekal. (úsměv) Nám už se to málem povedlo ztratit se Znojmem, kdy to srovnali na 3:3. Určitě nad tím nebudeme přemýšlet, chceme vyhrát hned ve čtvrtek a když se to nepovede, pokračujeme dál.
Byl znát rozdíl mezi širokým pardubickým kluzištěm a o poznání užším libereckým ledem?
Je to vidět, ty dva tři metry na boku jsou znát. Ale musíme se s tím prostě vyrovnat. Liberečtí říkali, že to je nedobytná aréna, my to chtěli zlomit a povedlo se nám ukázat, že není.
I Liberec hrál trochu jiný hokej, mnohem častěji vám chodil do těla...
Je to tak, chodili do nás. Těch kontaktů je tam víc, mnohem méně prostoru a času, hraje se podél mantinelu, hodně puků se vyhazuje a pak se musí znovu útočit.
Vy jste ale dvakrát vyhodili puk mimo kluziště, už v Pardubicích jste za to byli trestáni...
Je to trochu rarita. Mně se to v sezóně také stalo, když se puk postaví na hranu, člověk k němu přijede, chce ho hodit na plexisklo a jde to přes něj, prostě smůla.
