Rubriky:

Tipsport extraliga

Bylo to krásné, ale nějak rychle to uteklo, ohlíží se Beránek za svou kariérou

15. dubna 2010 07:37 - PRAHA

Týden po Robertu Reichelovi přichází český hokej o dalšího člena "zlaté generace". Olympijský vítěz z Nagana a majitel dvou bronzů z mistrovství světa Josef Beránek ukončil ve 40 letech svou bohatou kariéru. "Nadešel čas, abych to zabalil a hráli místo mě mladší kluci," popsal důvody svého rozhodnutí Beránek, jenž nyní bude ve Slavii asistentem trenéra u áčka a hlavním koučem juniorů.

Kdy jste se definitivně rozhodl?

Rozhodnutí člověk udělá ze dne na den. Ale poslední dva roky jsem přemýšlel, jak dlouho ještě vydržím hrát. Definitivní verdikt padl po sezóně.

V jejím konci jste už kvůli potížím s třísly nenastupoval. Hrála tedy ve vašem rozhodnutí zásadní roli zdravotní stránka?

Myslím, že s ohledem na věk je zdraví docela dobré. S určitým věkem je ale už trénování po mentální a fyzické stránce náročnější. Proto jsem se tak rozhodl.

Přemlouval vás někdo, abyste si to ještě rozmyslel a pokračoval dál?

Nejvíc mě přemlouvala moje dcera.

Co jste jí odpovídal?

Že už tatínek není nejmladší...

Na kterou část kariéry budete vzpomínat nejraději?

Tuhle otázku jsem si sám položil. Člověk si své sny plní postupně. Nejdřív jsem se chtěl dostat do áčka Litvínova, potom do reprezentace. Pak zase přišla NHL. Je hrozně hezké, když dosáhnete cíle, který jste si vytyčil. Poslední roky po návratu z NHL jsem si na druhou stranu víc vychutnal, protože už jsem před sebou neměl žádné motivační cíle. Z hokeje jsem se začal víc radovat, což mě naplňovalo. Kariéra přinesla strašnou spoustu hezkých zážitků, které se nedají vymazat. Neskutečně mi obohatila život. A myslím, že se mi podařilo udělat radost i mnoha fanouškům.

Jaký je tedy nyní váš trenérský cíl?

Dělat svou práci dobře. U áčka jsou cíle vždy medailové pozice, u mládeže se ale nesmí koukat jen na to, jestli se vozí medaile. V první řadě se musí umět vychovat hráči, kteří budou schopni hrát hokej na nejvyšší úrovni. V tom dnešní mládež zaostává.

Právě. Kromě asistenta trenéra u mužů se stávate i koučem juniorů. Uvědomujete si, že nyní budete na stadiónu trávit podstatně více času, než když jste hrál?

Je pravda, že život hráče byl příjemnější a pohodlnější. Budu se teď hokeji muset více věnovat, ale ten čas si najdu.

Roli trenéra jste si vyzkoušel už v závěru letošní sezóny, kdy jste stál na střídačce v civilu. Jak jste to prožíval?

Já jsem tam byl jako trenér-netrenér. Ale bylo příjemné pozorovat lidi, kteří se už na střídačce nějakou chvíli pohybují. Člověk najednou vidí hokej i z té druhé strany, ne jen z té hráčské.

Zatím vlastníte jen trenérskou B licenci, áčko si budete muset dodělat. Jak se do školy těšíte?

Těžko se dá říct, že by se člověk do školy těšil, ale k téhle profesi je to zapotřebí. Je dobré si věci, které na sobě vnímáte jako hráč, osvěžit a nahlédnout na ně i z teoretické stránky. Nejlepší ale bude, když se praxe s teorií skloubí.

Už máte na Slavii svůj trenérský kamrlík?

Ještě ne. Zatím jsem jen vyklidil svou skříňku.

Jaké pocity vás při tom přepadaly?

Když si berete své poslední věci, trošku ještě zapochybujete, jestli byste neměl hrát dál. Spíš se ale ohlédnete zpátky a řeknete si, že to nějak strašně rychle uteklo.

V čem se jako trenér budete podobat Vladimíru Růžičkovi a v čem se naopak budete lišit?

To ještě nevím, ale budu se snažit najít si svou cestu. Vláďa Růžička je ovšem jedním z nejlepších trenérů u nás a spousta věcí se dá od něj odkoukat.

Pikantní jistě bude i to, že se v sezóně na střídačce postavíte proti svému otci, který vede juniory Litvínova. Probírali jste to už spolu?

Doteď jsme spíš řešili můj konec. Už jsme ale proti sobě nastoupili, když já ještě hrál a on trénoval. Ty zápasy ovšem budou jiné. Spíš k němu budu vzhlížet, protože má za sebou neskutečnou zkušenost jako trenér.

Před týdnem skončil Robert Reichel, jasno nemá ani Martin Ručinský. Nepřepadá vás trochu smutek, že "zlatá generace" pomalu ale jistě směřuje do hokejového důchodu?

Když vidíte, jak lidé kolem vás končí, začnete vzpomínat na krásné chvíle, které vám hokej dával. Tahle generace ale na druhou stranu vydržela hrát dlouho. Navíc pořád na vysoké úrovni. Není to tedy o tom, že by končili kvůli výkonnosti.

Vzpomenete si někdy, jak jste spolu bok po boku válčili na olympiádě v Naganu?

To byla hezká doba... Byl to neskutečný úspěch, který podle mě zůstane na jednom z největších vrcholů, který se ve sportu odehrál.

Dokážete si představit, že byste se třeba s Reichelem sešli za několik let u reprezentace?

Bylo by to krásný! Tahle generace toho hodně dosáhla a má teď co dát hokeji zpátky. Jako první začala Slavia přes Vláďu Růžičku, pak vzal Litvínov Reichel, teď Straka Plzeň. Své úspěchy to nese. Kdybych to měl položit jako otázku, tak kdo jiný by to měl vést než lidi, kteří to na sobě dokázali. Jedna věc je tady sedět a povídat si o tom, jak se to má dělat. Jiná věc je ukázat to v praxi.

Jan Škvor, Sport.cz

Zrušit


Časová osa: Tipsport extraliga

Filtr článků - Tipsport extraliga


Podsekce:

       
  • Souhrn
  • Výsledky
  • Tabulky
  • Kalendář

Načítám data
Vyčkejte prosím, načítám data..