Hlavní obsah

Konečně jsem dostal šanci se ukázat, těší světového šampióna Gřegořka

Hned čtyři zástupce měl českobudějovický hokej na mistrovství světa v Německu, kde čeští reprezentanti vybojovali senzační zlaté medaile. Místním klubem prošli obránci Filip Novák a Petr Gřegořek, a útočník Jiří Novotný, medaili navíc vlastní i dlouholetý masér národního týmu i HC Mountfield Pavel Vlašic. Všechny přijal primátor Českých Budějovic, aby se zapsali do pamětní knihy města.

Foto: www.hokejcb.cz

Zleva Jiří Novotný, Pavel Vlašic, Petr Gřegořek, a Filip Novák při návštěvě u primátora

Článek

Všichni rovněž obdrželi z rukou primátora Juraje Thomy knihu mapující historii Českých Budějovic a odpovídali na otázky novinářů. Zatímco Novotný hrál za Budějovice naposledy v roce 2002 a Novák oblékal dres klubu ještě před dvěma lety, s jihočeskou kabinou se letos po šesti letech rozloučil i Gřegořek.

Zkušený zadák odchází do ukrajinského Kyjeva, aby si v dresu nováčka vyzkoušel Kontinentální ligu. Ačkoliv je teď mistrem světa, je mu jasné, že se z něj v novém působišti neposadí na zadek. "Když mi to nepůjde, tak určitě neřeknou: je to mistr světa, necháme si ho, i když hraje houby," uvědomuje si.

Petr Gřegořek na rozbruslení české reprezentace před zápasem se Švédskemfoto: ČTK/Radek Petrášek

Gřegořek včera oslavil 32. narozeniny, zlaté nedělní finále MS tak pro něj bylo nejlepším předčasným dárkem. "Lepší zápas už ve své kariéře asi nezažiju," myslí si bek, jenž se ohromného úspěchu dočkal až na "stará kolena". Ve zlatém týmu byl po Jágrovi s Vokounem nejstarším hráčem.

"Člověk potřebuje dostat šanci, aby se mohl ukázat. Že ta šance přišla až teď, je lepší, než kdyby nepřišla vůbec," tvrdí Gřegořek, jenž hned při premiéře oslavil gól proti Francii. "Ona to ale byla taková šmudla," řekl v rozhovoru pro oficiální stránky HC Mountfield.

Pak ale zažíval se spoluhráči trápení, když týmu hrozilo, že neprojde ani do čtvrtfinále. "Říkal jsem si, že zrovna já bych se měl účastnit toho nejhoršího výsledku, o kterém by se všude mluvilo. No a vidíte, nakonec to dopadlo tak, že jsme vyhráli titul," pochvaloval si.

Vlašic má už čtvrté zlato

To masér Pavel Vlašic už si do sbírky přidal čtvrtou zlatou medaili, však taky u národního týmu působí desátým rokem. "Každá má svoji cenu, všechny pro mě znamenají podobné zážitky," říká o své sbírce medailí, která čítá i stříbro z MS 2006 a bronz z olympiády v Turíně.

Pavel Vlašic drží na ramenou Tomáše Rolinka s trofejí pro mistry světafoto: Právo/Jan Handrejch

Nyní už jej opět čekají klubové povinnosti v českobudějovickém mužstvu, které prošlo od konce posledního ročníku velkou hráčskou obměnou. "Objevil jsem se v kabině a pozdravili mně nějací kluci, o nichž jsem neměl ani ponětí. Těším se, až příští týden oficiálně všechny nové tváře poznám," usmíval se.

Reklama