Článek
Při samostatných nájezdech se proti němu postupně rozjeli Tomáš Kůrka, Petr Ton a Jan Hlaváč. Ani jeden si ale nevěděl rady. „Kůrku znám, ten mi nadělal nejvíc problémů, byla to trošku hra nervů, až se dostal za bránu. U Petra Tona všichni známe ten jeho bekhendový blafák, pohlídal jsem si ho lapačkou. A Honza Hlaváč má strašně rychlé ruce, to už jsem si říkal, že buď to chytím, nebo ne,“ popisoval rozuzlení duelu, jehož stav byl po prodloužení 3:3. „Trochu nás ti nominovaní hráči v nájezdech zklamali,“ uznal kouč Sparty Miloš Holaň.
Salfický se do branky postavil od začátku poprvé v sezóně, po dvou inkasovaných „bůrech“ kouč Jelínek nechal bývalého gólmana Sparty Přikryla na střídačce. Fanoušci z toho měli velkou radost, jméno gólmana vyvolávali téměř při každém přerušení. A Salfický jim děkoval kynutím ruky. „Soustředím se na hru, ale v přestávkách fanoušky pozdravím. Nejde být 60 minut ve střehu. Někdo o přerušeních kouká po holkách, já mávám fanouškům,“ smál se Salfický, jenž se také v minulé sezóně na jeden zápas mihnul ve sparťanské brance.
Poslední rybička?
Svůj bavičský talent nechal naplno vyniknout po zápase. „Ale po tom skoku ve mně hrklo jak v pendlovkách. Asi už to byla moje poslední rybička,“ žertoval Salfický. „Ale tohle mě neomrzí. Těžko bych s sebou plácal po prohraném zápase, ale když na to po vítězství lidi čekají, proč je nepotěšit,“ vyprávěl ostřílený brankář.
Nutno podotknout, že obránci mu pomohli více než Přikrylovi v úvodních dvou utkáních sezóny. „Defenzíva fungovala lépe, těžko hrát se Spartou 1:0, ale myslím, že další přestřelky už nebudou,“ odhadoval Salfický. „Hrajeme atletický nátlakový hokej, přesně jak chce trenér Jelínek, ale musí to mít systém. Předtím jsme měli problém v důrazu kolem brány, teď už jsme ty hráče dohrávali,“ kvitoval i plzeňský obránce Jaroslav Modrý.
Pöpperle spoluhráčům neradil
Vítězný nájezd pak obstaral další miláček plzeňských ochozů Martin Straka. Přitom ještě pět minut před koncem zápasu byl v důkladné péči fyzioterapeutů. Proti Tomáši Pöpperlemu však předvedl své šikovné ruce. „U dalších dvou kluků jsem věděl, co udělají, Stráča zakončil ale jinak, než jsem čekal,“ krčil rameny gólman, jenž své včerejší soupeře dobře znal z loňského působení na západě Čech. Ale za velkou výhodu to nepovažoval. „Třeba Straka s Vlasákem jsou neskuteční, ty stejně nikdo neubrání, takže ani klukům nemělo cenu něco speciálního na ně radit,“ uznal Pöpperle.
