Článek
Co si slibujete od snížení peněz? Neslibujeme si nic, ale přemýšleli jsme o tom v kabině, tak nás napadla myšlenka, pokud neukopeme postup do čtvrtfinále, tak si ty peníze prostě nezasloužíme. Brali jsme to jako impuls, jak nás nakopnout.
Tedy to berete jako potrestání? V první řadě to je pro nás motivace. Furt hledáme cesty ven z tohoto marastu. Tohle je základní apel na pudy, když už nás nenakopnou peníze, tak nás musí nakopat někdo do zadku.
V posledním utkání s Vítkovicemi jste si ale náladu moc nezvedli, že? Je těžký v tomhle stavu, aby šla nálada nahoru. Začátek nebyl špatný. Nejsme ale schopni dát první gól, to je chyba. Strašně málo zápasů jsme vedli, je to stejná písnička. Těžko se mi k tomu něco říká víc.
Přitom vy sám jste měl velkou šanci, půl branky bylo prázdné. Stál tam jeden obránce, puk nedojel přímo ke mně. Chtěl jsem dát největší ránu pod břevno, ale trefil jsem tyčku z vrchu. Vlastně ani nevím, říkal mi to Málič (brankář Vítkovic Romań Málek).
Měli jste v neděli i smůlu? Byly to góly na houby, byl dvakrát trefený rozhodčí, my z toho dostaneme gól a sami máme dvě břevna. V kabině jsme si zakázali kecy o nějaké smůle. Jako že se nám nedaří a že se proti nám všechno spiklo. To nemá smysl. My musíme zítra ráno přijít a znovu pracovat a věřit. Světlo je čím dál vzdálenější v tunelu, ale pořád tam někde je. Tahle sezóna může být ještě dobrá.
Stále více a více se hovoří o výměnách hráčů, počítáte s tím třeba i vy? Je to sport. Nebyl bych první ani poslední, mám plnou hlavu starostí jak pomoct týmu.
Co by vám tedy nejvíce pomohlo? Pomohlo by nám sedmnáct zápasů vyhrát v řadě. To by byl pro nás dobrý impuls.
