Článek
Proti Spartě jste v pátek jednou inkasoval, další zápas, který vám může pomoci do předkola play-off, takže spokojenost? Hráli jsme dobře, dali jsme první gól, což nás uklidnilo.
Řekl jste, že statistiky neřešíte, ale takovou bilanci jste asi nečekal, ne? Tohle jsem nečekal, to je pravda, ale nemám na tom největší podíl, hrajeme dobře dozadu a kluci dávají góly.
Asi slýcháte, že držíte Litvínov, jste spasitel, hrdina. Je to pravda? Říkají mi to, ale já to nemám moc rád, proto ani nečtu moc noviny, aby člověk zůstal nohama na zemi. Ohlídnout se můžu až po sezóně.
Jak reaguje rodina, kamarádi na vaši cestu extraligou? Táta je strašně spokojený, šťastný a možná i hrdý, to samé mamina. Celá rodina...je to hezký...dál bych to nerozebíral. Drží mi palce, když někoho potkám, tak mi popřejí.
Daří se vám, máte jiné pocity před zápasem než před prvním letošní zkouškou? Forma tam je, ale já se chci hlavně vyvarovat chybě, nějakému špatně odraženému puku. Snažím se jít zákrok po zákroku.
Nejste typ, který by se nervoval? Do každého zápasu jdu trochu nervózní, mám zdravý respekt k druhému týmu.
Litvínov si vás vytáhl z prvoligových Litoměřic, tam také stále chytáte. Není to nápor na cestování? Jeden den Třinec, druhý den druhý konec republiky. Potřebujeme se udržet, nemůžu se na kluky vyprdnout, ani nechci, tak jsem vychovaný. Pokud je možnost, rád pomůžu.
A co únava? To už tak bývá, s tím se nedá nic dělat. Člověk zkouší regenerovat a vyspat se, to je základ. Kdyby se prohrávalo, tak to by člověka ubíjelo, teď si to tolik nepřipouští.
Bojujete s Litvínovem o play-off, už jste přemýšlel, co s vámi bude po sezóně? Vůbec, neřeším to. Ani nechci. Až to skončí, tak si chci trochu odpočinout, pak se podívat co a jak. Teď by mě to asi odvádělo od koncentrace.
