Článek
„Jsem rád, že to mám za sebou a už se mě nebude nikdo ptát, kdy tuhle hranici překonám. První ligový gól jsem dal za Vítkovice v roce 1989 a vážím si toho, že jsem vydržel tak dlouho. A úsměvné je, že v reprezentaci jsem dal jedinou branku a dodnes jsem vděčný trenéru Hadamczikovi, že mě postavil v národním týmu v pěti zápasech,“ pravil 39letý forvard. „Nejsem rozený střelec. Spíš jsem se v hokeji uplatnil díky vytrvalosti a trpělivosti,“ ohlížel se veterán.
Postupu přes Litvínov si moc cenil. „Jsme za to moc šťastní. Soupeř hrál doma až neskutečně dobře a neměl co ztratit. Věřil jsem ale, že se s narůstajícím časem přece jen prosadíme. Nakopl nás vyrovnávací gól Adamského a pak rozhodl Vojta Polák. Pořád jsme si museli dávat pozor na litvínovské útočníky. Teď se už můžeme soustředit na semifinále,“ líčil Peterek.
A nechtěl se pouštět do spekulací, kam by až tým mohl dojít. „Ten titul, o němž se v Třinci hovoří, je pořád hodně daleko. Je potřeba vyhrát ještě osm zápasů. A stejné ambice budou mít i ostatní semifinalisté,“ zamyslel se třinecký matador.
Rozhodl Vojtěch Polák
Třinečtí velebili i útočníka Vojtěcha Poláka, který dal zmíněný rozdílový gól na 2:1. „Zpočátku jsme ale nestíhali. Naštěstí jsme vydrželi odehrát první třetinu jen s jedinou inkasovanou brankou. A řekli jsme si, že musíme začít od jednoduchých věcí. Série s Litvínovem nám vzala dost sil. Myslím, že si v pohodě odpočineme a únavu rychle vstřebáme, abychom byli nachystaní na semifinále,“ povídal Polák.
Litvínovský trenér Vladimír Kýhos přijal vyřazení sportovně: „Samozřejmě jsem z toho smutný, ale zároveň uznávám, že Třinec ukázal kvalitu a ne nadarmo vyhrál základní část. Já se musím sklonit i před našimi hráči, kteří se favorita extraligy nezalekli a dvakrát ho v sérii porazili.“
