Článek
Série se rozhodne v posledním možném zápase, to už je pro vás dobře známá situace…
Sice jsme vedli v sérii 3:1 a dvakrát prohráli, ale určitě nejsme dole. Je to teď otevřené na obě strany. Chceme medaili, a tu nám zajistí vyřazení Třince. Jedeme tam pro vítězství.
Po druhém neproměněném mečbolu v šestém zápase tedy nejste skleslí?
Nestalo se tolik, je to otevřený. Kdyby nám někdo před sérií řekl, že to bude 3:3, brali bychom to. Musíme se maximálně soustředit na ten sedmý zápas a zvládnout ho.
Těšíte se na sedmý zápas? V Liberci vám vyšel, teď opět bude záležet hlavně na vás…
Nevím, jestli přímo na mně, ale těším se. Sedmé zápasy jsou nejdůležitější a určitě to bude mít jiný náboj než ostatní zápasy.
Třinecký Jiří Polanský se snaží překonat brankáře Slavie Miroslava Kopřivu.foto: Právo/Petr Hloušek
V Třinci jste už dvakrát prohráli, jaké jste si z těch zápasů vzali ponaučení?
V prvním zápase nám nevyšla úvodní třetina, domácí měli obrovský tlak. Ve druhém jsme si dali na jejich začátek pozor, perfektně jsme bránili a ubojovali to. Pátý zápas byl hodně ovlivněný tím, že jsme hráli dost oslabení a častokrát ve třech.
Takže dobrá disciplína bude klíčem k úspěchu?
Určitě. Třinec má jedny z nejlepších přesilovek a proměňuje je každý zápas, my musíme hrát hodně disciplinovaně.
A musíte ubránit Martina Růžičku, gólového fantoma této série…
Ale oni mají spoustu šikovných hráčů, k němu se to jen odráží a padá mu to tam. Nejen na něj si musíme dávat pozor, stejně tak i na ostatní hráče. Nemyslím, že se na něj strhne pozornost. Mají čtyři kvalitní pětky.
Dokáží vás rozhodit provokace soupeře? V šestém duelu na vás něco pokřikoval třinecký Varaďa…
Já mu nerozumím, on mluví jak zvíře, nevím, co pokřikoval… Jestli mu to dělá dobře, ať si křičí. Pro mě je motivací získat medaili, to je pro mě nejdůležitější. Jestli na mě křičí 5000 lidí, je mi to jedno, jde o úspěch celého mančaft.
Slavia už hraje devatenáctý zápas v play off, necítíte na sobě fyzickou ani psychickou únavu?
Já bych řekl, že už je to taková rutina. Zvykli jsme si, že každý druhý den máme zápas, v němž o něco jde. Kdybychom teď z toho tempa vypadli a měli nějaké volno, bylo by to pro nás horší, než kdybychom nehráli.
Do Třince jste vyrazili tentokrát už ve čtvrtek, byl to rozumný tah poté, co jste tam dvakrát jeli v den utkání a dvakrát prohráli?
Každému vyhovuje něco jiného, někomu sedí jet v den zápasu, další má radši před zápasem klid. My tam jeli dvakrát před zápasem, nepovedlo se nám vyhrát, tak to zkoušíme teď den předem.
Co sedí vám?
Já si udělám před zápasem klid vždycky, ať je to doma nebo v autobuse. U mě to nehraje roli.
