Článek
„Super zápas se vším všudy - otáčení výsledků, perfektní brankáři, góly v oslabení, v přesilovkách, prodloužení, nájezdy,“ byl nadšený vítkovický kouč Mojmír Trličík.
Hosté čtyřicet sekund před koncem šedesáté minuty zažili šok. Vedli 4:3 a Jan Peterek jel při power play sám na prázdnou bránu, nedal, zaváhal, promarnil tutovku. „Blesklo mi hlavou, že budu držet pohár nad hlavou," přiznal spoluhráč Martin Adamský. Předčasné.
Fanoušek se musel bavit, to každopádně, ale třineckým hráčům tohle těžko vysvětlíte. Sahali po titulu, někteří mysleli na oslavy, euforie stála za mantinelem, byl tam i pozlacený pohár s aktéry, kteří jej měli předat. Nestalo se, tento ceremoniál se odkládá na neurčito.
Zaváhání, které stálo v sobotu titul
„Škoda, udělali jsme pár chybiček, netrefili jsme prázdnou branku. Pak jsme se všichni koukali na puk v rohu a nechali jsme si na křídle ujet protihráče. Do konce chybělo třicet vteřin, byla to velká chyba. Možná jsme se trochu báli hrát více dopředu. Štěstí stálo při soupeři, ale tak to v hokeji chodí,“ pověděl třinecký kapitán Radek Bonk o klíčových momentech z poslední minuty.
On mohl rozhodnout v prodloužení, ale brankář Roman Málek prožil jeden ze svých výstavních večerů. „On chytá standardně dobře, prokázal to v minulých zápasech, nyní na to jen navázal,“ pronesl smířlivě obránce Lukáš Zíb.
Třinec v poslední minutě vedl, prohrál. Vítkovice prohrávaly, vyhrály. Ale když si odmyslíte tento fakt a emoce, dojdete k realitě. Třinečtí hokejisté vedou 3:1 na zápasy a v úterý se představí doma. Oni se nemusí dlouho nořit ve smutku. To samé ale platí o radosti soka. Ten už musí myslet na další souboj, sobotní výhra je minulostí, teď už nic neřeší. Vítkovičtí musí vyhrát, pokud si chtějí dále prodloužit sezónu.
„Měl jsem v prodloužení dvě obrovské šance, alespoň jednu z nich jsem měl určitě dát. Je to moje chyba, ale pořád vedeme a jsme v pohodě. Teď jedeme domů, kde jsme velice silní a na úterní zápas se všichni těšíme," přiznal pár minut po zápase Bonk.
