Článek
„Ke konci aktivní činnosti jsem na tom byl i zdravotně špatně, měl jsem problémy s koleny. Přesto jsem vydržel do osmatřiceti a stihl jsem toho dost,“ říká novopečený asistent.
Jak se dostal na trenérský post v extralize? „Chtěl jsem jít postupnými krůčky, ale pak jsem dostal nabídku od bráchy, který je generálním manažerem i hráčem Plzně. Martin navíc investoval do plzeňského hokeje docela dost peněz ze svého, a kdo jiný by mu měl pomoci než já? Vážím si toho, že mě vzal k mužstvu. Říkal mi, že v klubu určitě najdu svoje uplatnění, což mě samozřejmě láká,“ usmívá se Michal Straka, který je o rok a půl tím starším z bratrské dvojice.
„Martina uznávám za to, co v hokeji dokázal v zámoří, reprezentaci i extralize. Moc mu přeji i další ocenění, že byl několikrát vyhlášen Sympaťákem Tipsport extraligy. Když se pohádáme, každý si z toho něco vezmeme. Jsme v klidu. Bavíme se hlavně o hokeji. A společně spřádáme plány na doplnění kádru. Ještě bychom chtěli jednoho obránce a jednoho útočníka,“ vykládá Michal Straka, jenž poznal při práci řadu trenérů.
Pod Tichonovem to byly galeje
„V Plzni mě dlouho trénovali Marek Sýkora s Radimem Rulíkem. Hrál jsem i pod Pepou Jandačem, Dušanem Gregorem, Zdeňkem Venerou. A v Rusku mě vedl legendární Viktor Tichonov, než mě vyhodili. Pod ním to byly galeje,“ ohlíží se asistent.
Hodně se těší na spolupráci s plzeňským koučem Marianem Jelínkem. „To byl také jeden z důvodů, proč jsem to vzal. Uvědomil jsem si, že se od něj mohu hodně naučit. Je to vynikající psycholog,“ podotýká.
Svůj přerod z hráče v extraligového trenéra bere Michal Straka reálně. „Se spoustou starších plzeňských kluků jsem ještě hrál, s těmi mladšími jsem se potkal v Klatovech. Tehdy u mě začínali jako junioři ve druhé lize dospělých,“ připomíná asistent.
A jak se těší na novou sezónu? „Především musíme zvládnout letní přípravu. Kluci půjdou po dovolené poprvé na led 24. července. Jsem zvědavý na naši účast v European Trophy. A plány do extraligy? To je ještě daleko...,“ uzavírá Michal Straka.