Článek
„Nemohu ani uvěřit, co se mi to vlastně povedlo. Nemám však pocit, že by to byl nějaký můj zápas, za každou trefu vděčím spoluhráčům," říkal Bulíř, jenž teprve v této sezóně začal hrát pravidelně extraligu, ale ve vyřazovací části rozpoutané Bílé peklo v hledišti mu svědčilo. „Užil jsem si krásné momenty ve skvělé divácké atmosféře, diváci byli super," dodal.
„Každý gól mi dodával sebevědomí, asi jsem povedenější zápas v hokejové kariéře ještě nehrál," mínil Michal Bulíř, jehož otec Petr patřil v 90. letech mezi ligové fotbalisty v Liberci. „Seděl někde v hledišti a určitě měl stejnou radost jako já," vyprávěl mladý hráč, který po hattricku zkusil předvést salto. „Spíš to byl ale jen takový radostný skok. Už se ke mně hrnuli kluci, nechtěl jsem někoho kopnout."
Střelecké galapředstavení Bulíř věnoval dědovi, který patřil mezi liberecké legendy ještě během působení klubu v nižších soutěžích. Dres Jaroslava Kasíka taky visí pod střechou haly. „Po každé brance jsem k němu zvedl oči a zamával," smál se vnuk, jehož hlavu zdobí modrý pruh. „Každý si na play-off obarvil vlasy, nebo šel dohola. Jen kapitán Nedvěd měl výjimku."
Budějovice sice vedly po 147 vteřinách, Liberec měl ale po Bulířově kanonádě dvě třetiny navrch. Hosté ale ještě snížili na rozdíl jediné branky a 68 vteřin dvojité přesilovky jim dávalo možnost vyrovnání. „Na rozdíl od domácích nám chyběl správný odraz puku. Chyba ale byla, že jsme je nechali tolik odskočit," litoval útočník Milan Gulaš. „Budějovice kousaly do poslední chvíle," připouštěl gólman Marek Pinc, jenž předvedl 34 úspěšných zásahů.
Jeho protějšek v budějovické brance Jakub Kovář teprve potřetí v sezóně střídal. „Přišel rozkaz ze střídačky, tak jsem odjel. Dvakrát mě Liberečtí vykoupali a dvakrát se jim to odrazilo na hokejky, takže dávali do prázdné. Musím doufat, že jsem si blbé góly vybral hned v prvním utkání a v pátek už to bude vypadat jinak," říkal.
