Článek
V čem byl soupeř lepší?
Oni měli čtyři vítězství, my jen dvě. Mužstvo ale můžu jen pochválit, slepovali jsme sestavu a pořád jsme se o to rvali. Klobouk dolů před těmi, kteří je nahradili. Oni měli štěstí, šířka kádru také rozhoduje.
Kdy byla série definitivně podle vás zlomena?
Za stavu 1:5 to už byla beznaděj, ale děkujeme lidem, byli úžasní, i když jsme nesplnili, kvůli čemu přišli, tak fandili až do konce. Byla paráda před nimi hrát.
Finále jste odehrál bez několika zubů, jinak máte vše na správném místě?
Sám teď nevím, něco mě bolí, ale už jsem dohrával i v horším stavu. Byli tu kluci, kteří na tom byli hůře, finále se hraje na krev, nám chyběl poslední krok.
Vstřelil jste poslední gól Komety v sezóně, byl jste dvakrát po sobě vyhlášen nejlepším hráčem týmu, je to aspoň malá náplast?
To ani nevím, vyměnil bych to za výhru, klidně bych byl nejhorší. Hlavně, kdybychom jeli na sedmý zápas.
Sezónu jste začal ve Slavii, ale přišla výměna do Brna, která vás překvapila, je to tak?
Když jsem se to dozvěděl 7. prosince, tak manželka brečela. Říkal jsem jí ale, že všechno špatný je pro něco dobrý. Nebudu zastírat, že tohle je trochu zadostučinění, tohle je druhé nejlepší mužstvo, kde jsem hrál. První byla Slavia, když jsme vyhráli titul, tady chyběl krůček.
A co další ročník extraligy, kde budete hrát?
(Smích). To řeknu až 1. května. Všichni to nějak tuší, vím, že to Slavia nebude, ta mě nechce.
Tak jinak, bylo těžké hrát proti Pardubicím?
(Smích) Bylo, protože odtud pocházím, měl jsem strach, aby si někdo neřekl, že jim to chci pustit. O to větší jsem měl motivaci, dýchal jsem pro mužstvo. Doufám, že jsem lidem ukázal, i když mě na začátku moc nechtěli, jakým způsobem hraju. I když půjdu jinam, tak zase budu muset přesvědčit.
Bude těžké obhajovat titul?
(Smích) Obhajovat titul je těžký, už jsem to jednou zažil. Ještě ale není všechno upečený. Stojím nějaké peníze, klub, který mě bude chtít, musí zaplatit tabulkovou hodnotu. Slavia mě nechtěla. V Brně to bylo super, ale mám rodinu, nerozhoduju se jen za sebe. Chci to nejlepší pro mé nejbližší a kde to je co nejblíže domů. Růža (trenér Slavie Vladimír Růžička) mi dal šanci, strašně mě mrzí, za jakých okolností jsem odešel. Já chtěl ve Slavii dohrát kariéru, nejsem člověk, který by přebíhal, mám rád, když si někde vybuduju vztah. Chci si na pohár ještě sáhnout, je to nejkrásnější pocit. Teď to zase uteklo, hokej se hraje, aby se tenhle zápas vyhrál.
Sezóna skončila, co bude teď s vámi?
V pondělí prodávám barák a doufám, že všechno klapne. Pak se budu muset co nejrychleji přestěhovat. Pravděpodobně domů, jsem z Pardubic, tam mám rodinu. V Brně ale ještě budou nějaké akce, rád poděkuju fanouškům a lidem z klubu.
Druhé místo si zaslouží velké oslavy?
Už jsem starší, asi jsem uměl slavit víc než teď. Manželka na mě dohlídne, abych nedělal nějaké excesy. Hlavní ale je, že já bych bez rodiny nemohl fungovat, mám dvě děti, to by mi chybělo.
