Článek
Zatím jste v baráži na přesnou trefu čekal. Nebyl jste z toho už nervózní?
Kluci v kabině mi už říkali, že bych se měl střelecky probudit. Já ale nebyl úplně zdravý, tak jsem to čekání nehrotil a uklidňoval mě pocit, že máme víc hráčů schopných vstřelit gól. Samozřejmě ale těší, že mně to tam napadalo právě v pátém utkání.
Cítíte teď výhodu, že vedete 3:2 na zápasy a v úterý hrajete doma?
Před pátým zápasem jsme celou baráži brali, že se začíná úplně od nuly a ani teď nesmíme podlehnout atmosféře. Hlava musí zůstat v klidu, a proto tady ani nechci vykládat, že jsme o krůček vpředu. Všechno důležité je teprve před námi. Snad máme dost zkušený mančaft, abychom si to ohlídali.
Přece jen ale ten zápas byl zlomový v tom, kdo získá mečbol. Co podle vás rozhodlo ve prospěch Chomutova?
Zní to možná jako klišé, ale byly to prostě góly. Všechny jejich šance báječně vyčapal Řehoř. My jsme jeli do Boleslavi a bylo nám jedno, kdo je dá. My je můžeme rozdělit mezi všechny čtyři útoky, Boleslav má v tomto směru přece jen užší dispozice a její klíčoví hráči se mi zdají unavenější.
Vy jste začali hrát play-off první ligy už koncem února, máte pořád ještě sil dost?
Určitě, pořád je ještě, kde brát. Po vítězství radost přebije únavu v těle. Přesvědčili jsme se, že dokážeme hrát s Boleslaví minimálně vyrovnanou partii, hlavní je neudělat zbytečné fauly, protože oslabení stojí právě nejvíc sil. Baráž je i hodně o tom udržet nervy na uzdě, ustát i nějakou tu ránu a třeba si nechat i trochu naložit, ale rozhodně se nenechat vylučovat.
