Hlavní obsah

Píša o své nové roli: Koukal jako kapitán býval hlučný, mně řečnění nejde

Po Petru Koukalovi, který v létě odešel do ruského Nižněkamsku, dostal v pardubickém hokejovém klubu céčko na dres Aleš Píša. „Překvapilo mě to. Přece jen mám rád svůj klid, teď ale budu muset trochu vylézt z ulity,“ říká 35letý obránce.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Plzeňský Dvořák (v bílém) se snaží ujet pardubickému Píšovi.

Článek

S jakým pocitem jste vlastně přijal roli kapitána?

Upřímně přiznám, že to pořád ještě nesu docela těžce. Nejsem zrovna typ na funkce. Když s tím za mnou trenéři přišli, dokonce jsem si vzal i nějaký čas na rozmyšlenou.

Bál jste se větší zodpovědnosti za mužstvo?

To snad ani ne. Spíš mám svůj svět a v něm si žiju a vím, že mi nejde moc řečnění nebo nějaký burcování týmu. Když mi dají céčko na dres, tím se nezměním.

Za Pardubice máte odehráno 13 sezón, není funkce kapitána vlastně i oceněním vašich služeb?

Je mi pětatřicet, a tak mi na závěr kariéry dali i to kapitánské céčko. Když mi od šéfů bylo řečeno, že to je dobré řešení i pro mančaft, tak jsem kývl.

Musel jste za céčko na dresu něco přihodit do klubové pokladní?

Neplatil jsem nic. S tím snad sazebník vůbec nepočítá.

Nezmění to někdo rychle?

Kdybych měl za céčko ještě platit do kasy, to bych ho nevzal...

Budete hodně jiný kapitán než váš předchůdce?

To určitě. Koukal býval jako kapitán v kabině docela hlučný. Já budu spíš schopen předvést nějaký výkon na ledě. Za každých okolností se budu snažit odehrát poctivý zápas, svoje si ale taky řeknu. Úlohy prostředníka mezi týmem a trenérem se nebojím. Máme zkušený mančaft, není potřeba někoho zvlášť usměrňovat a kluci i znají svoje role v týmu. Je mi ale jasné, že pozice kapitána vyžaduje i komunikaci s rozhodčími.

No právě. S tím jste míval v minulosti problém, v roce 2001 jste dokonce dostal patnáctizápasový trest za napadení čárového rozhodčího při play-off...

Všichni mi to pořád předhazují, ale to je dávno pryč a nemyslím, že bych vyhledával kontroverze. Bouřlivák jsem býval v mládí, s léty člověk přece jen dostává rozum. Na diskuse s rozhodčími jsem připraven, spíš uvidím, jestli i oni na mě. Někteří jsou v pohodě, někteří se mi však zdají docela arogantní, ale třeba u nich budu mít s céčkem větší respekt. A když budu hodně rozpumpovaný, tak za nimi pošlu své zástupce.

Reklama

Související témata: