Článek
Byl jste z debutu hodně nervózní?
Snažil jsem se nemyslet na to, že v Česku chytám ligu vůbec poprvé. Z klidu mě nevyvedlo ani celodenní čekání na potvrzenou transferkartu. Povolení přišlo až těsně přes zápasem, snad čtvrthodinu před rozcvičkou. Byli jsme ale domluveni s trenérem, že pokud ho dostaneme včas do ruky, půjdu chytat. Bohužel to na ledě nedopadlo, jak jsem si představoval.
První dva góly jste dostal hodně smolně...
Přesně tak. U prvního tam puk trefil někoho z hráčů a skočil za mě do sítě, u druhého budějovickému hráči kotouč trochu sjel při střele a proklouzl mi nešťastně mezi betony. Možná se na tom úvodu nějak i podepsalo, že jsem téměř půl roku nechytal zápas.
Získal jste postupně větší jistotu?
S každým dalším zákrokem jsem se cítil lépe, i když musím říct, že to byl docela fofr. Stihl jsem s mužstvem zatím jediný trénink a doufám, že se nám bude dařit víc než v Budějovicích. Za sebe mohu slíbit, že už to bude jen lepší.
Dokážete odhadnout, jak dlouhá může být výluka v NHL, která určí dobu vašeho působení v Liberci?
Zúčastnil jsem se v poslední schůzky hráčské asociace v New Yorku a nejsem po ní zrovna optimistou v tom, že by výluka měla být jen krátká. Moc to na brzkou dohodu nevidím. Proto jsem rád, že mohu v Liberci chytat. Je mi pětadvacet a chci hrát hokej, ne někde čekat.
