Článek
Dvě třetiny se zdálo, že máte pohodu, ale pak se poměr sil na ledě trochu změnil...
To je pravda, byl jsem v závěru už taky docela dost unavený. Padlo hodně gólů, ale první zápas a hned vítězství, to je dobré. I když dva góly jsem asi mohl mít. Na druhou stranu komunikace s beky nevázla, nějaké veliké chyby jsme nevyrobili.
V první třetině diváci hned vyvolávali vaše jméno. Překvapilo vás to?
Povedly se mi na začátku dva pěkné zákroky lapačkou, to byl asi ten důvod. Je hezké, když vás fanoušci takhle ocení.
Byl to jiný hokej, než na jaký jste zvyklý?
O moc. V Americe všichni uhánějí kolmo dopředu a střílejí odevšad. Tady byla řada kombinací až do brankoviště.
Můžete prozradit, jak jste se vlastně v Plzni ocitl? Hrál v tom roli třeba i fakt, že před dvěma lety jste startoval sezónu NHL s Bostonem v Praze?
Určitě. Mám to tady rád. A tohle byla dobrá příležitost vyzkoušet si něco nového. Nechtěl jsem moc do Finska, Švédsko hráče z NHL nebralo. Takže když přišla nabídka z Plzně, neváhal jsem.
Koho z plzeňského týmu jste vlastně znal?
Z NHL Ryana Hollwega a taky Martina Straku. Zatím se spíš rozkoukávám.
Co jste tedy zatím v Plzni viděl?
Byl jsem se projít na náměstí, zašel jsem do restaurace, dal si pivo. Normálka.
