Hlavní obsah

Kuba nechal rodinu za oceánem a působení ve Vítkovicích bere jako delší zápasový trip

Praha

Po šestnácti letech okusil Filip Kuba českou hokejovou extraligu a obnovenou premiéru ve vítkovickém dresu zvládl na jedničku. Obránce z NHL podstatnou měrou přispěl k nejtěsnější výhře hostů na slávistickém ledě v Edenu. V pátek se představí poprvé i karlovarskému publiku.

Foto: Fotobanka Profimedia

Filip Kuba v dresu Ottawy Senators.

Článek

Jaký byl váš prvotní dojem z návratu do extraligy?

Těžko se mi něco srovnává, vždyť jsem tady hrál naposledy na hranici juniorského věku. Teď na tu soutěž koukám z úplně jiného pohledu zkušeného, pětatřicetiletého hráče NHL. V Edenu se mi ale hned vybavilo, jak jsme tu v roce 1995 hráli s vítkovickým dorostem o bronz a podle mě se ten stadion od té doby vůbec nezměnil. I stejná zima tady tehdy byla...

Přes sedm měsíců jste nehrál zápas, projevila se ta dlouhá pauza nějak na ledě?

Hra je přece jen úplně něco jiného než trénink. Takové věci, jako kam si najet a co si dovolit, mi asi budou ještě pár zápasů chybět. Několikrát nás tam Slavia zavřela v pásmu a v nohách jsem to pak pořádně cítil. Chvílemi jsem byl i rád, že jsem se dostal vůbec na střídačku. Ale i když jsme udělali pár chybiček, nedostali jsme naštěstí branku, a to vždy znamená vítězství.

Vnímal jste v kabině nějaké nažhavení způsobené příchodem nových trenérů?

Nemůžu srovnávat s tím, co bylo předtím, ale poslední tréninky byly fakt dobré, ve velkém tempu. Všichni chtěli novému trenérovi ukázat, že hokej umí a že na to mají. Kvalita v týmu nesporně je a nepatří na tak nízké příčky, na nichž aktuálně je.

Sledujete pozorně vývoj jednání mezi vlastníky klubů a hráčskou asociací v zámoří?

Je dobře, že se obě strany teď pravidelně scházejí. I když se teď třeba nemluví o rozdělení výdělků, jedná se o jiných věcech. Ze sporadických výstupů do médií těžko usuzovat, co je pravda a co je jen pokus vedení soutěže vyvinout tlak na hráče.

Takže zůstáváte optimistou ohledně možnosti brzké dohody?

Věřím, že nejpozději během prosince dojde k dohodě, aby se mohlo v zámoří začít hrát. Rodinu jsem nechal za oceánem a vlastně lze říct, že působení v Ostravě beru jako takový delší zápasový trip. Přijel jsem na něj ale rád.

Bylo to právě s ohledem na rodinu složité rozhodování?

Těžké pro všechny strany, ale manželka mě pochopila. Ví, že hokej miluju, jenže čím déle tady budu, tím větší smutno mi asi bude a časem na mě určitě dolehne stesk po ženě i dětech.

Reklama

Související témata: