Článek
V Litvínově jste třikrát vedli a nakonec prohráli 3:5. Kde hledat hlavní příčinu, že odjíždíte s prázdnou?
I takový je hokej. V naší přesilovce jsem nastřelil protihráče, oni vyjeli ve dvou. Přitom jsme zaváhali a dostali rozhodující gól. Nebudu se vymlouvat, byla to moje chyba. Nedá se nic dělat. Neuspěli jsme v pěti z posledních šesti zápasů. Hned v litvínovské kabině jsme si sedli, abychom si to probrali. Nikdo nám z útlumu nepomůže.
Jak vám bylo po té osudné chybě?
Ležel jsem na ledě a už se mi nechtělo vstávat. Hlavně jsem nechtěl vstát moc rychle, aby se mi něco nestalo s nohou.
Co je v kladenské hře špatně?
Slabinu vidím v neproměňování šancí. To je náš momentální zabiják. A když se nedaří skórovat, zákonitě pak odcházejí i síly. Nebyl to ale první takový zápas, už dříve jsme měli problémy.
Překvapil vás soupeř bojovným výkonem?
Prostě Litvínov vytěžil z minima maximum. Domácí se drželi svého systému a věřili si, hráli si pořád to svoje. Nepanikařili a byli trpěliví. I když prohrávali, dokázali se zvednout. Tlačili jsme se do útoku, ale nedali jsme víc gólů. Proto mě trápí, že jsme v krizi a je na nás, jak se z ní poučíme. Všechno je o komunikaci. Nebudeme na sebe řvát, protože jsme jeden tým. Jde o to, abychom šli správným směrem. Sezóna je teprve v polovině.
Poslední zápas za Kladno v této sezóně sehrál Marek Židlický. Jak citelná bude pro váš tým jeho absence v sestavě?
Je to obrovská ztráta. Marek hrál výborně, je suverénně nejlepším českým obráncem a bude nám nesmírně scházet. Hlavně mně, protože jsme si na sebe zvykli. Věděl jsem přesně, co od něj mohu čekat hlavně při rozjíždění akcí z našeho obranného pásma. Nezbývá nám, než se jeho odchodu přizpůsobit. Máme tři nebo čtyři tréninky na to, abychom zkusili něco vymyslet a zvládli hrát bez něj. Ale bude to hrozně těžké.
Máte představu, kdo by mohl Židlického nahradit?
Paul Coffey už skončil, Ray Bourque taky. Přesto se asi poohlédneme po nějakých superhvězdách z Kanady (lehký úsměv).