Článek
Sezónu jste začal ve Lvu Praha. Po čtyřech utkáních jste se zranil a pak se po vás slehla zem. Co jste dělal poslední dva měsíce?
Sbalil jsem si saky paky a odjel do Ameriky. Musel jsem se vyléčit. Jako každý hráč NHL jsem vyhlížel, kdy už soutěž začne, a chtěl jsem být zdravý a dobře připravený. Trénoval jsem v Montrealu. Čas plynul, výluka neměla konce a hokej mi chyběl. Proto jsem se vrátil.
Proč zrovna do Třince?
Protože mi je sympatický. Má dobrý mančaft, hraje útočný hokej a pomohly dobré vztahy s generálním ředitelem klubu Pavlem Markem.
Hokejista vašeho kalibru si může české kluby vybírat, nebo ne?
Že jsem v Třinci, toho si velice vážím. V této chvíli pro hráče NHL není sranda sehnat někoho, kdo zaplatí pojistku. A já ji nemám levnou. Nejde ale jenom o ni. Pro trenéry je hrozně těžké hned zařadit do sestavy hráče, jako jsem já. Někdo z ní totiž musí vypadnout.
Do ruské KHL se vám nechtělo?
Z KHL jsem nabídky měl, ale teď už nebudu říkat, kdo zájem měl a kdo neměl. Od úterního večera, kdy jsem se rozhodl pro Třinec, je to zbytečné. Navíc už v Montrealu jsem věděl, že si chci zahrát českou extraligu.
Čím vás lákala? Penězi sotva, v Rusku by vám dali mnohem více...
Sledoval jsem zápasy v Česku a hrozně moc se mi líbila atmosféra na stadiónech. Hráči z NHL udělali extraligu atraktivní a diváci to berou. Vždyť takové borce můžou vidět akorát v reprezentačním týmu, ale jen ty, jejichž kluby v zámoří vypadnou v play off, anebo je můžou sledovat pozdě v noci v televizních přenosech z NHL.
Zaskočilo vás, že výluka trvá tak dlouho? Napadlo vás vůbec, že se ještě jednou kvůli ní vrátíte do Česka?
Mě zaskočila hned první zpráva, že NHL v řádném termínu nezačne. Podepsal jsem nový kontrakt v Calgary. Byl jsem plný očekávání, cítil jsem se výborně fyzicky připravený. Přitom pro mě nebylo snadné odejít z Detroitu. V Red Wings jsem hrál s hokejisty světové top třídy, s borci, jejichž jména staví fanoušky do pozoru. Vyhráli jsme Stanley Cup, byli jsme ve finále. Skvělá škola! Ale stal jsem se hráčem Calgary a těšil na něco nového. Do dneška jsem se nedočkal.
Čtyřletá smlouva v Calgary Flames vám zaručuje šestnáct miliónů dolarů, to jsou čtyři milióny v jedné sezóně. Neštve vás, že se nehraje a peníze utíkají?
Samozřejmě bych byl nejradši, kdyby se hrálo, a nejen kvůli penězům. Ale realita je jiná. Musím ji přijmout. Je mi jasné, že leckterý fanoušek si řekne, co si ti hráči vymýšlejí, když berou takové prachy. Problémů pro i proti je mnohem více. Jen chvíli trvá než pronikne obsah z jednání na veřejnost. Koláč, který NHL v poslední době vydělává, je obrovský a jak majitelé, tak hráči z něho chtějí co největší kus. Abych řekl pravdu, tak do toho sporu až tak dobře nevidím.
Takže jen držíte pusu a krok... A jste z toho nervózní.
Ctím rozhodnutí hokejistů, kteří za nás ostatní s majiteli bojují. Nervózní jsou ale všichni. My hráči i majitelé klubů. Všem utíkají peníze.
Jak to dopadne? Začne NHL?
Opravdu nevím. Podle mě mají obě strany na dohodu ještě dva týdny, maximálně tři. Pokud se do té doby nedohodnou, budu skeptický.
Malou náhradou vám mohou být doma prožité Vánoce. Jak se na ně chystáte?
Doma na Vánoce jsem nebyl už strašně dlouho. Možná deset let, možná ještě déle. Nejprve jsem jezdil s dvacítkou na mistrovství světa a pak už jsem byl v Americe. Příležitost být na Vánoce doma se svými blízkými chápu jako určité odškodnění, a to mě hřeje. S přítelkyní, se svým tátou a jeho přítelkyní a s několika kamarády si uděláme štědrovečerní pohodu v mém pražském bytě. Úkoly jsem rozdělil.
Komu jste co uložil?
Ze Vsetína přijede cukroví, jehož autorkou je tátova přítelkyně. Ta moje připraví bramborový salát, protože její mi chutná víc než vsetínský. Postará se i o kuřecí řízky. Kapra si dávám jen symbolicky. Akorát si musím dávat pozor, co sním, protože už na Štěpána hrajeme s Libercem a hned další den na Kladně.
Dárky jste přivezl už z Kanady?
Každému vykládám, že je mám dávno koupené. Jenže pravda je malinko jiná. Ještě se budu muset v tichosti do obchodů vytratit. Tvářit se ale budu tak, že je mám už dlouho (smích). Až zazvoní zvoneček, každý si ten svůj najde.
