Článek
Hecoval jste se nějak před utkáním s vítkovickými hráči? Ani ne, dá se říct, že jsme se jen pozdravili. Nervózní jsem trochu byl, přece jen jsem v ostravském celku prožil deset let.
Motivoval jste plzeňský tým? Nechtěl jsem to v kabině říkat před zápasem, ale určitá finanční prémie tam byla. Bohužel to nedopadlo. Šancí jsme měli dost, ale strašně se ale nadřeme. Nevyšlo nic.
Nepletli se vám v zápalu boje spoluhráči? To ne, je ale pravda, že některé kluky z Plzně ještě neznám jménem. Snad se do toho brzy dostanu.
V první třetině se zdálo, že vám soupeři dávají poměrně dost místa, jakoby z kamarádství... Spíš bych řekl, že bránili velice dobře pozičně. Možná, že vědí, co na mě platí, ale hráli tak na všechny. Ubránili si to.
A co vy, radil jste jak vyzrát na gólmana Pince? Jednou jste měl blízko ke gólu, ale napálil jste ho jen do masky. Vím, že v prostoru kolem hlavy má Marek s chytáním trochu slabiny. Snažil jsem se puk tlačit nahoru, bohužel marně. Měli jsme sice dost střel, jen to štěstí se k nám narozdíl od zápasu se Slavií postavilo zády.
Nastoupil jste znovu s Martinem Strakou, jak jste si zvykl na jeho herní styl? Je vynikající bruslařsky, má techniku i nápady. Doufám, že je jen otázkou času, kdy nám to tam začne padat.
Před dvěma roky jste s Vítkovicemi sehráli proti Plzni hodně vypjaté čtvrtfinále. Fanoušci vám tehdy drsně nadávali a není zvláštní, že teď vyvolávají vaše jméno? O tom je hokej, záleží prostě na tom kde hraji. Jsem v Plzni, tak chci ze sebe dostat to nejlepší v jejím dresu.
