Článek
Berete kvůli své minulosti souboj s Plzní prestižněji?
Ano. Plzeň je moje město a to, že proti ní můžu chytat, si užívám. Moc bych chtěl, abychom postoupili, a proto jsem rád, že jsme první zápas vyhráli. Jenže vůbec nic to zatím neznamená, v sobotu se začíná zase od nuly.
Poprvé v kariéře začínáte play off jako jasná jednička týmu. Jak jste se s tímto faktem vypořádal?
Je pravda, že play off je specifická soutěž, základní část se úplně maže. Mám dobrého kamaráda Zdeňka Orcta (bývalého brankáře), který se mě s kolegou Petrem Fraňkem (druhý gólman Litvínova) snažil připravit na situace, které mohou přijít a nastat. Jejich rady mi hodně pomáhají.
Jak?
Jde o to naladit si psychickou pohodu a odpoutat se od situací, kdy do mě hráči zajíždějí nebo se mě snaží vyprovokovat.
Pociťoval jste na sobě nervozitu?
Před zápasem jsem cítil vnitřní napětí. To je ale naprosto přirozené. Myslím, že by asi nebylo normální, kdybych šel do brány jako úplný flegmatik.
Čím jste nervozitu setřásl?
Pomohlo mi pár zákroků v první třetině. Nervozita tím opadla a pak už se mi chytalo docela dobře.
Což bylo vidět, připsal jste si 34 úspěšných zásahů. Při kterém z nich vám bylo nejhůře?
Rozhodně při závěrečné power play. Plzeň hrála v šesti, všichni se tlačili do brány a já kolikrát ani nevěděl, kdo má puk na hokejce a odkud najednou vylétne.
Překvapilo vás, že úvodní duel se nesl v hodně ostrém duchu? O tvrdé střety nebyla nouze, hned dva hráči Plzně inkasovali trest do konce zápasu...
Já naopak čekal, že Plzeň bude hrát agresivně. Potloukla nám pár hráčů, snad nebude mít žádný z nich vážnější následky. Musíme se z toho oklepat, je jen na nás, jak se k tomu v dalších zápasech postavíme.
Myslíte, že i další pokračování série se ponese v podobném duchu, tedy že bude padat málo branek?
To se dá těžko odhadnout, pro nás gólmany by to ale určitě nebylo špatné. Třeba to ale nakonec v sobotu skončí 7:6...
