Chodil do kostela, ustavičně se modlil a pak Slovák za postup Plzně Bohu i poděkoval

„Jsem silně věřící člověk, takže jsem děkoval Bohu, že nám dal toho štěstíčka víc," usmíval se devětadvacetiletý bek a rozhodně v jeho případě nešlo jen o prázdnou frázi. „Chodil jsem i do kostela a stále se modlil a věřil tomu, že s námi bude až do konce. Člověk na tom někdy není psychicky úplně nejlépe a mně osobně to pomáhá," vyprávěl Slovák.

Přitom on v sérii dlouho nemohl protrhnout střeleckou smůlu. „Už to byla frustrace. Šest zápasů jsem měl hodně střel, jenže je zblokovali chlapci z Litvínova nebo je pochytal vynikající brankář Francouz." Až ve středu se vše otočilo, když na konci první třetiny nechytatelnou dělovkou otevřel skóre.

„Jsem rád, že to přišlo v pravou chvíli. Trenéři mi říkali, ať střílím nahoru. Podíval jsem se před sebe, tam nebyl žádný protihráč, který by ránu zblokoval, tak jsem vypálil nahoru. Díky pánubohu to prošlo do brány," říkal Slovák, který navíc v 52. minutě další střelou trefil brusle spoluhráče Johnsona, od kterých se puk odrazil do branky, což Indiánům zajistilo postup do semifinále.

„Já i celá Plzeň jsme nesmírně rádi, že jsme to zvládli. Panuje euforie, s chlapci si to užijeme," radoval se Slovák, který ani za nepříznivého stavu 2:3 na zápasy nepřestával věřit, že Plzeň přes Litvínov mezi elitní čtyřku projde. „V koutku duše jsem tušil, že série půjde až do sedmého zápasu. Už od prohraného pátého zápasu doma jsem věřil, že se to zlomí a sérii nakonec vyhrajeme."

Ve čtvrtek Slováka a jeho spoluhráče čeká zasloužené volno, už o den později však začne příprava na semifinálovou sérii se Slavií, jež vypukne v neděli v Praze. „Slavia je vynikající, bude to velmi těžká série a moc se na ni těšíme."