Článek
Po excelentním druhém utkání ve Zlíně jste doma dvakrát padli. Co tomu říkáte?
Mrzí mě, že nedokážeme dát doma Zlínu víc gólů. Žere mě hlavně to, že neproměníme šance, které máme. Že se přes tu jejich úpornou obranu a přes to jejich držení hokejek nedokážeme prosadit.
Vás ale Zlín svým způsobem hry pořádně otravuje.
Když jsme hráli před tím se Spartou, byl to úplně jiný hokej, to byla radost hrát. My se snažíme hrát hokej i teď, oni to pinkají o plexiskla ven, furt někoho drží, hákujou, snaží se nám to znepříjemnit.
Ale i tak jste měli příležitostí góly vstřelit. V čem je chyba, že je neproměňujete jako proti jiným soupeřům?
Ano, ano, i ve čtvrtém zápase jsme měli dost šancí. Dostávali jsme se do prostorů, ze kterých jsme chtěli zakončovat, ale nedařilo se nám to. Střel bylo dost, góly jsme však nedali. Teď nás to mrzí dvojnásob. Sám jsem měl vekou šanci a nedal jsem ji. Tomáš Klimenta taky. Ale jednou se to prolomit musí.
Co ty potyčky s Čajánkem?
Jak říkám, oni se nám to snaží znepříjemnit. My se snažíme hrát hokej, oni pořád někde brečí. Ale to je jejich věc, jestli to tak dělají. Nemůžou mít ale štěstí donekonečna. My je přebruslujeme, přehráváme, akorát to chce dát góly.
Bude hrát Zlín doma jinak? Otevřeněji?
Já si myslím, že bude hrát stejně debilní hokej, jako hraje teď.
Jak na něj, abyste sérii vrátili do Třince?
Ještě více hru zjednodušit, hrát jim ještě více do těla a ubrat jim více sil.
