Článek
Ulevilo se vám, když jste konečně vstřelil gól?
A jak! Ale nemohu říct, že bych byl z toho nějak zvláště nervózní. Nepřipouštěl jsem si nervy, protože když podlehnete, máte z toho svázané ruce. Asi je zbytečné říkat, jak jsem za oba góly rád. Klukům jsem je dlužil.
Jak jste si pomohl ke střeleckému štěstí? Někdo strká hokejku do záchodu...
To já ne. Nikdy jsem to nedělal, nevěřím na to. Je to spíše sranda. V kabině je hned veselé téma. Já spíše věřím na rčení, že kdo si počká, ten se dočká.
Který okamžik šestého utkání byl podle vás zlomový?
Když jsme se ubránili dlouhé přesilovce pět na tři v první třetině. Neúspěch ve dvojnásobné početní převaze Třinec poněkud přibrzdil.
Když jste nedlouho před koncem vedli 4:1, věřil jste, že je hotovo?
Přiznám se, že ano. Ale rychle jsem byl zpátky v reálu. Třinec znovu předvedl, jak je v útoku obrovsky silný. Puky létaly na naši branku ze všech stran. Bylo to šílené drama až do poslední sekundy.
Jak je možné, že ze čtyř vítězství povinných k postupu jste tří dosáhli v Třinci?
Možná proto, že venku se ještě víc stáhneme a jsme důslednější v obraně. Doma jsme dvakrát vysoko prohráli. Třinec nám v obou případech během krátké chvilky nasázel několik gólů a rozhodl. Takový průběh nemělo žádné utkání na třineckém ledě.
O titul si to rozdáte s Plzní. Jak vidíte její tým?
Na začátku sezóny byla Plzeň mým favoritem na titul číslo jedna. Je silná a já se na finálovou sérii moc těším.
Budete slavit postup do finále?
Stejně jako po vyřazení Vítkovic si chvilku sedneme a pokecáme. Ale nic se nebude přehánět. Před námi je přece velká výzva.
