Scénář byl nejspíš napsaný dopředu, smál se Razým, že o titulu rozhodl právě Straka

„Bylo to správné vyvrcholení série a vlastně celé sezóny. Pro diváky to muselo být skvělý," vracel se Razým k rozhodující trefě Martina Straky, která přišla v čase 96:15. A přiznal, že jej moc potěšilo, že titul Plzni vystřelil právě její hrající majitel a kapitán.

„Scénář byl nejspíš napsaný dopředu. Tedy že v prodloužení, kdy vše gradovalo, dá gól ten, který si to nejvíc zaslouží," smál se. O poznání hůř mu však bylo v závěru základní hrací doby, kdy deset vteřin před třetí sirénou poslal Čech gólem na 3:3 zápas do prodloužení.

„Dost nám zatrnulo. Už doma v šestém zápase jsme proflákli šanci na titul, a kdybychom ho teď v prodloužení neuhráli, asi bychom si celý život vyčítali, že jsme byli tak blízko," přiznal Razým, kterého potěšila reakce jeho svěřenců na studenou sprchu.

„Ani to s nimi nezacloumalo. Přišli do kabiny, hned vstali a začali křičet. Byli plní odhodlaní, že si to prostě nenecháme vzít. Touha byla strašně silná," neuniklo mu a hráče před prodloužením hecoval. „Klukům jsem říkal: třikrát jsme vedli a vždycky jsme o to přišli. Když povedeme počtvrté, nikdo už nám to nevezme, bude konec."

Ten po Strakově zásahu skutečně přišel. „To byl obrovský výbuch a úleva! Ani jsem to vlastně neviděl, protože na mě kluci okamžitě naskákali," pravil Razým, který hned ve své první sezóně na postu hlavního kouče dovedl Plzeň k historickému titulu.

„Takhle to neberu. Nabízí se říct, že jsem byl ve správnou dobu na správném místě, ale já říkám, že jsme tu se správnými lidmi. Děkuji i svým kolegům (Michalu Strakovi, Rudolfu Pejcharovi a Jaroslavu Špačkovi). Nebudu říkat asistentům, protože to byla kolektivní práce. Jsem rád, že jsem součástí tohoto týmu a že jsme konečně přepsali plzeňskou historii," řekl na závěr Razým a dál nasával mistrovské veselí.