Článek
S hokejem jste zažil spoustu vítězství, ale domácí titul vám chyběl. Jak intenzivně jeho zisk prožíváte?
Myslel jsem si, že už to nikdy nedokážeme. I teď jsme měli doma mečbol, nevyužili ho. Tam jsme se vyloženě posr..., ale teď ve Zlíně jsme hráli fantastický hokej.
Takhle nějak jste si to představoval, když jste se před pěti lety vracel ze zámoří do Plzně?
Tohle byl takový sen někde vzadu. My se hlavně chtěli z toho dostat, postavit tým, který bude konkurenceschopný a každou sezónu bude bojovat v play off. A to se nám povedlo, za to jsem šťastný. Ale popijeme a jdeme makat dál, mužstvo musíme doplnit, tím to nekončí.
V příští sezóně i s vámi na ledě?
To se teprve uvidí. Teď si to chci užít.
Jak jste prožíval ty úplně první chvíle po vašem vítězném gólu?
Já nejdřív ani nevěděl, že jsem ten gól dal. Pak jsem chtěl jet k Mazymu. Chytal fantasticky, chtěl jsem se s ním radovat, ale myslím, že jsem k němu ani nedojel.
Co vám běželo hlavou, když jste pak nad hlavu zvedal pohár pro mistra ligy?
On se ani nedal zvednout, jak je těžkej. (úsměv) Ale sílu jsem ještě našel. Je to pro mě ohromné zadostiučinění. Vloni jsme došli do semifinále, teď až k vítězství. Co víc si přát…
Vítěznou radost jste si mohl užít i s bratrem Michalem, který je asistentem trenéra.
Před jednadvaceti lety jsme tu s Michalem začínali, je to krásný pocit. Jen škoda, že tu s námi není táta, to je mi líto… Ale brácha byl pořád pozitivní, to je na tom to nejkrásnější. Negativních věcí je spousta, já mám rád kolem sebe pozitivní lidi a to on je. Jarda Špaček taky, Milan Razým jakbysmet. Do poslední chvíle nás povzbuzovali.
Po svém prvním titulu toužil i zlínský kapitán Petr Čajánek. Stihli jste si po posledním zápase něco říct?
Na začátku jsme si říkali, že si to půjdeme užít. Teď jsme to zvládli my, ale on má ještě čas. Mají fantastický mančaft, celé finále bylo nádherné.
Stíhal jste se během play off věnovat i manažerské práci?
Měsíc a půl jsem nic nedělal, všechno jsem dal hokeji, teď mě čeká spousta práce. Ale těším se na ni. Dva dny si to užiju, pak začnu pracovat, ať jsme silní na příští sezónu.
A co si ještě prodloužit tuhle sezónu? Reprezentační trenér Alois Hadamczik by o vás měl zájem.
Já s ním mluvil, ale teď si chci odpočinout, jsem polámanej. Kdo musí jet, je Kovi (Jan Kovář - pozn. red.). To je nejlepší hráč, co tady byl. Díky němu jsme dokázali vyhrát. Táhnul nás v Litvínově, kdy šlo do tuhého a rozhodovalo se o úspěchu a neúspěchu. Je to úžasný hráč. Všichni se smáli, že neumí bruslit, ale my věděli, co v něm máme a dokázal to. Teď půjde určitě ven. Držím mu palce, je to vynikající kluk.
