Hlavní obsah

Mistr světa Veber je v Chomutově plný očekávání

Josef PešoutSport.czPrávo

Do hokejové extraligy se vrací po devíti letech Jiří Veber. Někdejší vynikající reprezentační obránce, mistr světa z roku 1996, bronzový medailista z dalších dvou šampionátů a držitel čtyř extraligových titulů se Vsetínem, opustil ledovou plochu v nejvyšší soutěži v roli hráče v sezóně 2003/2004 v dresu Litvínova. A nyní na vrcholovou scénu přichází v pozici nového asistenta trenéra Chomutova.

Článek

Sever Čech je tedy pro Vebra „osudovým" regionem. „V Litvínově jsem ale kvůli zranění brzy skončil, odehrál jsem asi jen deset zápasů pod trenéry Vladimírem Jeřábkem a Josefem Beránkem starším. Měl jsem tam ještě smlouvu, ale byl jsem odejit s tím, že šanci budou dostávat místní odchovanci. Tak jsem kariéru dokončil v prvoligovém Berouně," vybavuje si 44letý bývalý bek. „Bohužel od osmadvaceti let mě pak každoročně provázely docela vážné zdravotní problémy, které urychlily loučení s aktivní činností. Prodlužovat to už nešlo," vysvětluje Veber.

V Chomutově si zvyká na dosud nepoznanou trenérskou praxi. „Těším se a jsem plný očekávání. V extralize jsem nováčkem. Jenom při působení u mládeže Slavie jsem někdy docházel i na tréninky áčka, a když trenér Vláďa Růžička měl povinnosti u národního týmu, tak jsem to tam hlídal," vrací se Veber s úsměvem ke své štaci v pražském klubu.

„Od té doby se známe i s nynějším trenérem Chomutova Jirkou Čelanským, s nímž jsem vedl slávistický dorost," upřesňuje asistent, který má za sebou i trenérské angažmá u reprezentačních výběrů do 18 a do 17 let.

Před měsícem na svazu skončil. „Na vedení jsem říkal i šéftrenérovi panu Lenerovi, že mi chybí větší vytížení a láká mě každodenní práce s týmem. Ve spolupráci s Čelanským nepůjde z mé strany jen o přikyvování, k trénování patří i názorové střety. Detaily a rozdělení úkolů přijdou později. Měl bych se nejspíš věnovat obráncům, ale nejen z pohledu defenzívy," naznačuje Veber svoje představy.

Jako hráč zažil spoustu trenérů. „Na klubové úrovni to byli například Eduard Novák, Václav Sýkora, Ota Vejvoda, ve Vsetíně Honza Neliba, předtím pan Valášek. Z reprezentační éry jsem poznal při práci pana Bukače, Stanislava Neveselého, Ivana Hlinku. Co jméno, to obrovský pojem, ale nesnažím se nikoho z nich kopírovat," tvrdí chomutovská posila na trenérském postu. Zdejší prostředí si už trochu oťukal v minulé sezóně. „Hráli jsme tady se sedmnáctkou a zaujalo mě výborné zázemí v areálu," dodává.

Reklama

Související témata: