Hlavní obsah

Šlégr patří na led, ne do Sněmovny, říká Ručinský a i on zvažuje, zda pokračovat v kariéře

Jan ŠkvorSport.cz

Už dva týdny se připravuje s Litvínovem a zvažuje, jestli si svou bohatou kariéru ještě alespoň o rok prodlouží. Dvaačtyřicetiletý hokejový útočník Martin Ručinský ještě definitivně rozhodnutý není, stejně jako jeho kamarád z dětství a spoluhráč z Nagana Jiří Šlégr, jenž se po složení poslaneckého mandátu pokouší o comeback. „Jirka patří na led, ne do Sněmovny,“ říká Ručinský.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Jiří Šlégr se pokouší o comeback mezi mantinely

Článek

Když jste na začátku srpna zahájil přípravu na ledě, říkal jste, že po dvou týdnech se rozhodnete, jestli budete v aktivní kariéře pokračovat i v nadcházejícím ročníku. Tak co jste zjistil?

Doufám, že všechno bude dobré a ještě sezónu budu moct odehrát. Vždycky jsem říkal, že musím mít pocit, že týmu ještě můžu něco dát. Pokud budu cítit, že už jsem zbytečný a na ledě skoro trapný, nemá to cenu ani pro mě ani pro mužstvo a radši skončím. Necítím se špatně, ale není to ještě ono, nemám natrénováno. Příští týden budu hrát pár zápasů a směrodatně uvidím, jak jsem na tom.

Chuť ale máte, že?

Chuť tam je, jinak bych ani tréninkové dávky nepodstupoval, protože to v mých letech není sranda. Motivaci mám, tu jsem měl vždycky, protože hokej mám rád. Nechávám tomu volný průběh.

S týmem Litvínova se připravuje i Jiří Šlégr, který se pokouší o comeback. Motivujete se nějak navzájem?

Z tréninků jsme tak hotoví, že na to ani nemáme sílu. Pro Jirku je návrat strašně těžký, protože dva roky nehrál. Ale zhubnul, přes léto makal a já mu jen přeju, ať se mu to podaří. Protože on patří na led, ne někam do Sněmovny. Hokej je celý jeho život. Ale on musí říct, jestli se na návrat cítí. Do začátku extraligy je ještě dost času.

V tomto týdnu jste se stal členem výkonného výboru nově vzniklé České asociace hokejistů. Hodně vás těší, že se hráči v tuzemské extralize konečně dočkávají svých odborů?

Jsme rádi, že něco takového v Česku vzniká, už taky bylo načase. Ve všech vyspělých hokejových zemích už totiž funguje. Je to výborná věc, samozřejmě je zatím všechno ještě v plenkách, ale bude se to vyvíjet a doufejme, že se vše chytí a bude fungovat.

Proč právě nyní by hráčské odbory měly fungovat, když v minulých letech pokusy o jejich zřízení pokaždé zkrachovaly?

Pamatuju si z dřívějška, že proběhly dva pokusy o založení asociace, ani jeden bohužel nebyl úspěšný. Možná i proto, že hráči v té době nebyli jednotní a projektu nevěřili. Teď je to úplně něco jiného, pustil se do toho Marek (Černošek, obránce Kladna), kterého všichni dobře známe, takže důvěra je daleko větší. Pokud všichni hráči v asociaci budou tahat za jeden provaz a věřit jí, potom má šanci něco vyprodukovat. Jednotu zatím cítím, do asociace vstoupili všichni hráči, což je vynikající začátek.

Co hlavně si od asociace slibujete?

O mě, Jardu Bednáře nebo Petra Nedvěda už nejde. Je to hlavně pro mladší kluky, kteří přijdou do extraligy a budou v ní nějaký čas působit. Asociace jim poskytne zastoupení a postará se o ně třeba v případech, když hráč vypoví smlouvu, klub mu nebude platit, nebo bude nějaký zdravotní problém. Hráči u nás do dnešní doby neměli žádné zastání, veškeré tempo diktoval svaz a APK. Hráči naopak musejí být rovnocenným partnerem těchto subjektů.

Vy jste 16 let působil v NHL. Jak tam funguje hráčská asociace NHLPA?

Musím říct, že úplně perfektně. Když hráči měli jakýkoliv problém, ať už právnický nebo třeba zdravotní, na asociaci se obrátili a věděli, že u ní budou mít zastání a že jim pomůže. Já osobně jsem ji využíval hlavně kvůli zdravotním problémům, ona mi vždy vyhledala nějakého specialistu. V Čechách si to kluci museli řešit individuálně, neměli zkušenosti, na koho se obrátit, všechno bylo složité.

Reklama

Související témata: